Egyptologové vystaví desítky unikátních předmětů. Mělo by jít o velkou věc, říká Bárta | info.cz

Články odjinud

Egyptologové vystaví desítky unikátních předmětů. Mělo by jít o velkou věc, říká Bárta

Uznávaný egyptolog Miroslav Bárta je nově prorektorem Univerzity Karlovy pro vnější vztahy. Pro INFO.CZ popsal své plány, chystané aktivity spojené s oslavami 30. výročí sametové revoluce i plánované egyptologické výstavy. „Největší výstava by měla být, pokud se přes léto zvládnou veškeré formality, otevřena 30. června 2020 v 17:00 hodin v Národním muzeu. Výstava přiblíží hlavní objevy našeho ústavu v Egyptě od jeho založení ministerstvem školství a ministerstvem zahraničních věcí v roce 1958 a v Káhiře poté v roce 1959. Výstavu by měl otevírat český premiér a egyptský prezident u příležitosti setkání V4 v Praze,“ popisuje Bárta.

S jakými záměry jste se ujal funkce prorektora Univerzity Karlovy pro vnější vztahy?

To, že jsem byl osloven, mě velmi překvapilo. Rád jsem to přijal, chtěl jsem zkusit, co vlastně taková funkce obnáší. Potěšilo mě i to, jakým způsobem mi vyjádřil podporu Akademický senát Univerzity Karlovy. V prvních dnech jsem neměl přirozeně žádné konkrétní představy, chtěl jsem se seznámit s tím, jak oddělení vnějších vztahů funguje a kde je jeho místo v rámci univerzitního systému.

Teď, po pár týdnech, jsem už na tom o něco lépe. Oddělení má dobře nastavené procesy práce a já navíc nejsem ten, kdo když někam přijde, tak má ambici všechno obracet vzhůru nohama. To je asi ta nejhorší věc, kterou můžete udělat, pokud systém funguje. A toto oddělení opakovaně vyhrává ceny, například za časopis Forum, za kalendáře a tak dále.

V tuto chvíli, po pár týdnech, a jsem si jist, že po 100 dnech to bude ještě podstatně lepší, se logicky zaměřuji na takzvaný třetí pilíř univerzity. Tím prvním je přirozeně výuka na nejvyšší možné úrovni, druhým věda a třetím působení univerzity navenek, prezentace práce univerzity a vytváření platforem pro diskusi v rámci aktuálních problémů společnosti. Naše společnost je typickým obrazem toho, že třetí role univerzity může být daleko intenzivnější, než doposud je. Máme projekt Česko! A jak dál? A před akademickou obcí je velký úkol, kterého se ujali především studenti všech fakult, spojený s připomenutím 17. listopadu.

Jak budou oslavy tohoto výročí probíhat?

Nepůjde o jednorázovou akci, bude jich celá řada. Chceme si připomenout aktivity občanské společnosti, studentů a univerzit. Jak víme, všechny tyto tři prvky hrály významnou roli v tom, co se odehrálo mezi 17. listopadem a 29. prosincem, kdy byl Václav Havel zvolen prezidentem. Byla to velice krátká doba, ale došlo k zásadní proměně prakticky všech aspektů naší společnosti, vyjma snad myšlení. A tyto akce by měly rekapitulovat a zároveň kriticky vyhodnotit to, co se za těch 30 let povedlo, či nepovedlo a poukázat na základní významy a kontext tehdejších událostí. Půjde o komplex akcí, které budou cílit nejen na akademickou obec, ale na občanskou společnost celkově. Už je spuštěn související web, který se jmenuje Svobodný listopad.

Svou roli tedy vidím tak, že se v rámci zmíněného třetího pilíře budeme soustředit na hledání nových forem prezentace. Zároveň je velký prostor přesvědčit všechny fakulty, že jsou součástí univerzity a jsme tady pro ně.

Jaké nové cesty byste mohli při prezentaci univerzity zvolit?

V tuto chvíli se zaměřujeme na to, abychom intenzivněji komunikovali s jednotlivými fakultami. Každá z našich 17 fakult má minimálně několik skvělých výsledků či projektů, ať již jde o inovace studijního systému, vědecký výzkum či specifickou formu prezentace fakulty navenek. Kdyby každá měla jen tři až pět takovýchto věcí, jde skoro o stovku skvělých výsledků. Chtěl bych, aby se na veřejnost a do obecného povědomí dostal maximální počet těchto věcí, kterými se můžeme chlubit.

Otevřeně říkáte, že se chcete dále věnovat vlastní vědecké činnosti a že nechcete egyptologii opouštět…

…to vůbec nehodlám.

Jak to tedy zvládnete zkombinovat? Vaše práce spočívá v tom, že jste často v zahraničí, nejen v Egyptě.

Uvidíme, jak to bude fungovat. Ta funkce není na dlouho, na lehce přes dva roky. Letos jsem ale s vedením univerzity domluven na tom, že musím na čtyři týdny do Egypta. S tím, že bych se případně jednou na pár dní vrátil. A to myslím, že je skloubitelné. Největší univerzitní akce budou letos v listopadu a dá rozum, že tady na ně budu. Je třeba, aby celá univerzita věnovala tomuto výročí maximální pozornost. Skloubit se to, myslím, dá, de facto každý prorektor má svoji vlastní odbornou práci, já se v tomto ohledu vůbec nevymykám a jsem smířen s tím, že moje pobyty v Egyptě budou krátké a ne tak časté.

Říkáte, že letos musíte být čtyři týdny v Egyptě. Znamená to, že míříte k nějakému dalšímu objevu?

Bez komentáře (úsměv).

Kdy tam tedy budete, na podzim?

Měl bych tam být od začátku října.

Jste spoluautorem a spolueditorem řady knih, které se věnují kolapsu civilizací a společenským otázkám. Chystáte v tomto ohledu něco dalšího?

Pořád to sice opakuji, ale lidé tomu pořád nerozumí. Kolaps ve společenských vědách není to samé jako v přírodních vědách. Neznamená zánik, vyhynutí, vybití, depopulaci nějakého regionu. Ve společenských vědách obvykle znamená to, že dojde ke skokovému snížení komplexity společnosti v důsledku vnitřních a vnějších procesů. Když to zjednoduším, tak v důsledku nedostatku zdrojů, rozpadu společenské smlouvy, nárůstu mandatorních výdajů, chyb a absentující legitimity jednotlivých elit. Velmi často v souvislosti s klimatickou změnou nebo s proměnou přírodního prostředí, což je přesnější. A pro to jsou desítky dokladů z komparativního studia civilizací. Nekážu tak zánik a vymizení, pouze upozorňuji na to, že společnosti a civilizace se nevyvíjejí lineárně, ale skokovitě, směrem nahoru i dolů. Vzestup i pád jsou dvě strany téže mince, žádný strom neroste do nebe. Tolik na úvod ke kolapsu a jeho povaze.

Z tohoto úhlu pohledu mě fascinuje minulost člověka na této planetě. Ukazuje, že civilizace a společnosti mají mnohé procesy společné. Říkám tomu Sedm zákonů. Kniha na toto téma vyjde v brněnském nakladatelství Jota příští rok na jaře. Přednášeli jsme o tom i na požádání americké armády ve Washingtonu.

V upravené anglické verzi také vychází kniha o kolapsech z roku 2011. S novými autory pak máme v plánu vydat v roce 2021 novou verzi kolapsů i v češtině. Přes veškeré objektivní překážky totiž měla obrovskou prodejnost a prodává se dodnes. Během srpna nebo září by měla být na trhu rovněž speciální monografie, vydávaná americkou univerzitou v Káhiře, věnována kolapsu doby stavitelů pyramid. Těch věcí se povedlo více.

Zároveň vás čekají egyptologické výstavy…

Budou celkem tři, ne všechny děláme ale přímo my. První, nazvaná Mezi Prahou a Káhirou, bude od 1. srpna do září a v Karolinu na Ovocném trhu zpřístupní fotografie, dobové dokumenty, videa a animace v rámci oslav 100 let egyptologie na Univerzitě Karlově. V roce 1919 tu totiž poprvé začaly přednášky profesora Lexy věnované starému Egyptu.

Druhou výstavu pořádá Národní muzeum, ale já jsem shodou okolností předsedou mezinárodní vědecké rady, a jmenuje se Tutanchamonova cesta na onen svět. To je multimediální show, která se bude otevírat v Národním muzeu 20. srpna. Jde o italský projekt, ale návštěvníci uvidí i předměty ze sbírek Náprstkova Muzea.

A konečně třetí, největší výstava by měla být, pokud se přes léto zvládnou veškeré formality, otevřena 30. června 2020 v 17:00 hodin v Národním muzeu. Výstava přiblíží hlavní objevy našeho ústavu v Egyptě od jeho založení ministerstvem školství a ministerstvem zahraničních věcí v roce 1958 a v Káhiře poté v roce 1959. Výstavu by měl otevírat český premiér a egyptský prezident u příležitosti setkání V4 v Praze. Proto je datum takto pevně dané, výstava je součástí oficiální programu zasedání V4. Mělo by jít o velkou věc, kromě unikátních abusírských předmětů, kterých je asi 60, bude vystaveno dalších 50 či 60 objektů, nyní umístěných v Evropě.

Jak hodnotíte situaci kolem vašeho předchůdce ve funkci prorektora Martina Kováře? Nemůžeme to téma zcela minout, i když jste blízcí přátelé a spolupracovníci.

Vyjadřuje se mi k tomu velice těžko, z důvodů, které jsou nasnadě. Myslím ale, že veškeré orgány, které se k tomu měly kompetenci vyjadřovat, se vyjádřily a beru to na vědomí. Profesor Kovář nyní není členem akademické obce Univerzity Karlovy, a tak to je.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud