Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Emoce i klidné vzpomínání. Česko si připomnělo 17. listopad

Emoce i klidné vzpomínání. Česko si připomnělo 17. listopad

Tisíce lidí v ulicích, střety názorových odpůrců a policejní těžkooděnci na pozoru. Česko si připomnělo události 17. listopadu, které v roce 1939 vyústily v uzavření českých vysokých škol a v roce 1989 v pád komunismu. Vůbec poprvé se veřejných akcí nezúčastnil prezident Miloš Zeman, přesto se kolem něj řada shromáždění točila. Na jeho adresu zazněla kritika i slova podpory.

Největší akce se konaly tradičně na Národní třídě, na Albertově, Václavském náměstí a u pražské Hlávkovy koleje. Tam lidé hned ráno uctili památku studentů padlých v roce 1939 a připomněli listopad 1989. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) by ani jedno z výročí nemělo být předmětem politických bojů. Řada dalších politiků včetně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) položila květiny a zapálila svíčky u památníku 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Sobotka prohlásil, že je důležité, aby měl demokratický stát silný sociální rozměr, pokud si má demokracie a svoboda udržet podporu.

O pár hodin později začala na Národní třídě akce s názvem Korzo Národní organizovaná vysokoškoláky. Součástí byly koncerty nebo divadelní představení.

Kolem 14:00 dorazil na Národní třídu i průvod z Albertova, kde uspořádaly celodenní akci studentské spolky spolu s Univerzitou Karlovou. Loni studenti na místo, kde si pravidelně připomínali 17. listopad, nemohli kvůli shromáždění Bloku proti islámu za účasti prezidenta Zemana. Dnes se studenti na Albertově přihlásili k hodnotám liberální demokracie a odstraňování bariér mezi lidmi. K manifestu se připojili i někteří rektoři.

Zaplněný pražský Albertov 17. listopaduZaplněný pražský Albertov 17. listopaduautor: ČTK

Z úst některých vystupujících zazněla i nepřímá kritika prezidenta Miloše Zemana a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Například podle bývalého politika a pedagoga Petra Pitharta se lidé nemají nechat rozdělovat kategorizováním a údajnou příslušností k některým uměle vytvořeným skupinám. Ve volbách by podle něj neměli dávat hlasy „firmám namísto stranám“.

Pražský Albertov 17. listopaduPražský Albertov 17. listopaduautor: ČTK

Proti populismu a Zemanově politice mířilo i shromáždění na Hradčanském náměstí. Sešly se na něm stovky lidí, kteří se po projevech řečníků vydali na Václavské náměstí, kde se konal koncert k oslavě 17. listopadu. Stejný cíl měl i satirický průvod občanských iniciativ a spolků. Vyšel z Kampy a prostřednictvím masek v nadživotní velikosti znázorňoval témata, kterými se dlouhodobě spolky a iniciativy zabývají. Poukázal tak například na prezidenta Zemana nebo vztahy Česka s Čínou.

Policie vyslala do ulic stovky policistů. V několika případech od sebe museli oddělit skupiny názorových oponentů. Odpoledne zabránili snaze příznivců hnutí Antifa narušit shromáždění hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury na Můstku, v podvečer od sebe oddělili průvod Zemanových sympatizantů a krajní pravice od jejich odpůrců.

V pražských Letenských sadech se 17. listopadu sešlo zhruba 600 lidí, aby podpořili prezidenta Miloše Zemana a vyjádřili nesouhlas s českou migrační politikouV pražských Letenských sadech se 17. listopadu sešlo zhruba 600 lidí, aby podpořili prezidenta Miloše Zemana a vyjádřili nesouhlas s českou migrační politikouautor: ČTK

Policisté zadrželi jednoho člověka kvůli údajné propagaci nacismu. Další čtyři se dostali do problémů kvůli zbraním nebo vojenským uniformám, čímž podle policistů mohli porušit přestupkový nebo shromažďovací zákon.

Policie občas musela zasahovatPolicie občas musela zasahovatautor: ČTK

V Ostravě si desítky lidí připomněly listopadové události vzpomínkovým pochodem centrem města, zazpívali i píseň Jednou budem dál, jednu ze skladeb provázejících sametovou revoluci. V Českých Budějovicích lidé rozsvítili v podvečer svíčky poskládané do slova „demokracie“ a na hlavním náměstí v Liberci se rozezněly desítky budíků, mobilních telefonů a zvonů. Lidé tak vyjádřili svou nespokojenost se situací ve společnosti i s nedávnými událostmi na politické scéně, které považují za ohrožení demokracie v Česku. Už dopoledne se zhruba stovka lidí sešla u Památníku obětem komunismu v Liberci, kde položili květiny a zapálili svíčky.

Připomínka 17. listopadu v LiberciPřipomínka 17. listopadu v Liberciautor: ČTK

Výročí takzvané sametové revoluce si připomněli setkáním se studenty a vzpomínkovými akcemi i slovenští politici. Opozice i krajní levice svolaly vlastní shromáždění.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1