Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Experti k inauguračnímu projevu: Byl netypický, agresivní a nejspíš nejhorší po listopadu 89

Experti k inauguračnímu projevu: Byl netypický, agresivní a nejspíš nejhorší po listopadu 89

Podle politologa Lubomíra Kopečka byl čtvrteční inaugurační projev Miloše Zemana netypický vysokou mírou agresivity a útočnosti. „Navíc to byl projev ne vždy zrovna konzistentní, což je u Zemana dost netypické,“ uvedl Kopeček v rozhovoru pro INFO.CZ. Jeho kolega Pavel Šaradín pak soudí, že šlo o vůbec nejhorší polistopadový inaugurační projev. „Prezident měl uctít důstojnost okamžiku a tomu přizpůsobit jeho obsah. Učinil však pravý opak a působilo to na mne, jako by šlo o projev předvolební,“ vysvětlil Šaradín.

Podobně jako Kopeček pak také Šaradín upozorňuje, že se v Zemanově projevu objevila celá řada polopravd. Za naprosto nevhodný pak označil útok na veřejnoprávní televizi, zvláště poté, co se stalo na Slovensku. „A ještě jedna věc. Pokud by byl prezident důsledný a kritizoval-li dělnickou stranu, tak by musel stejným způsobem kritizovat také Okamurovu SPD. Namísto toho se pustil do gymnaziální výuky, rozdílů mezi fašismem a nacismem,“ uvedl Šaradín.

Nutno připomenout, že Tomio Okamura je naopak vedle Andreje Babiše, komunistů a velké části sociálních demokratů, jedním z klíčových spojenců a podporovatelů Miloše Zemana. Kopeček si pak všímá, že si Zeman hleděl své tradiční agendy. Hovořil třeba na téma referendum, povinná volební účast nebo ekonomická diplomacie. „Některé věci, které zmiňoval, hlásá už dvacet pět let – příklad ESOP, tedy vlastnictví podniků zaměstnanci – totéž prosazoval začátkem 90. let při privatizaci státního majetku. Je nicméně otázka, jaký to v tom projevu mělo vlastně smysl,“ uvedl Kopeček pro INFO.CZ.

Zdůraznil přitom, že prezident v inauguračním projevu zjevně přitvrdil vůči některým svým tradičním terčům. „Například vůči části médií, kde to vzal včetně konkrétních médií. To bylo už před pěti lety, teď ale v mnohem konkretizovanější a obsáhlejší podobě,“ pozastavil se Kopeček nad momentem, kdy se Zeman pustil také do kritiky veřejnoprávních médií, což způsobilo u některých politiků v sále takové pozdvižení, že na protest odešli. Jak první tak učinila Miroslava Němcová z ODS, následovali ji pak zástupci TOP 09 nebo lidovců.

Kopeček také připomíná, že Zeman zneužil inaugurační projev k tomu, aby učinil nepřítele státu ze Zdeňka Bakaly, a to kvůli privatizační kauze OKD. „Je to dost zvláštní, protože to vyznělo spíš jako agenda do voleb než pro inaugurační projev,“ myslí si politolog. Pozastavil se také nad tím, že se prezident relativně časo přeříkával a ne vždy byl srozumitelný v tom, co chce říct. „Myšlenka mírových sborů v Česku působí hodně zvláštně, je trochu záhadné, co si pod tím Zeman přesně představuje,“ uzavřel Kopeček rozhovor pro INFO.CZ.   

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1