Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Experti: Podvod s penězi EU je čára, za kterou se nechodí. Teď to ale Babiše v Bruselu nepoloží

Obvinění z dotačního podvodu, kterému čelí premiér Andrej Babiš kvůli kauze Čapí hnízdo, v Bruselu zatím tolik nerezonuje. Česko je příliš malá země a EU musí řešit mnohem zásadnější problémy, jako je migrace nebo odchod Spojeného království. Na postavení ministerského předsedy mezi ostatními unijními lídry proto teď zásadní vliv pravděpodobně mít nebude. Mnohem důležitější bude, jak se bude Babiš prezentovat a jaké postoje bude v unii zastávat. Redakci INFO.CZ to potvrdili odborníci na bruselskou politiku a unijní instituce. 

„Buďme realisté ohledně toho, jak EU a její instituce fungují. To, co se děje uvnitř zemí EU, obyčejně nemívá vliv na to, co probíhá na úrovni celé unie. Nepodepisuje se to ani na pozici premiérů při jednání,“ myslí si šéfredaktor bruselského serveru EU Observer Eric Maurice.

Český premiér Andrej Babiš čelí podezření z dotačního podvodu a také z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Podvodu se měl dopustit při žádosti o dotaci na farmu Čapí hnízdo. V minulých dnech do Česka doputovala zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

Novináři z Hospodářských novin uvedli s odkazem na dokument, že podle unijních vyšetřovatelů by postup farmy při žádosti o padesátimilionovou dotaci mohl být hodnocen jako podvod. Babiš veškerá obvinění dlouhodobě odmítá a hovoří o účelovosti a také o politické motivaci celého stíhání.

„Posuzovat reakci Bruselu na zprávu OLAF ohledně Babiše před tím, než budou její závěry oficiální, je velmi obtížné,“ říká na úvod komentátor vlivného bruselského serveru Politico Ryan Heath. I přesto, že se v dokumentu o českém premiérovi nehovoří lichotivě, novinář je stejně jako Maurice přesvědčen, že to Babišovým postavením v Bruselu v tuto chvíli neotřese.

„Nebývá zvykem, aby lídři na někoho ukazovali prstem. Existuje mezi nimi určitá solidarita a respekt k suverenitě. Evropská rada (formát, v němž se unijní premiéři a prezidenti scházejí k pravidelným jednáním o hlavních tématech v EU; pozn. redakce) je uzavřený klub lídrů, v němž všichni mají nějaké své vnitropolitické problémy,“ vysvětluje redakci Maurice. Jako příklad zmiňuje španělského premiéra, který na podzim rozhodl o policejním zásahu proti katalánskému referendu o nezávislosti. Akce, při níž bylo zraněno několik stovek lidí, si vysloužila kritiku v celé Evropě. Přesto byl Mariano Rajoy součástí politických diskusí.

„Vzpomeňte si také na francouzského prezidenta Jacquese Chiraka, který byl obviněn z korupce. Nevšiml jsem si ale, že by kvůli tomu jeho vliv EU nějak poklesl. Nebo na někdejšího italského premiéra Silvia Berlusconiho,“ pokračuje ve výčtu šéfredaktor. „Berlusconi je dobrý příklad. Můžete mít za sebou soudce, můžete být obviněn ze spáchání konkrétních činů, ale po dobu, co jste u kormidla, to nehraje prakticky žádnou roli,“ dodal.

Na druhou stranu v případě Chiraka i Berlusconiho šlo o vrcholné politiky velkých a lidnatých států, které mají v EU silné postavení. „Babiš by měl mít na paměti, že jeden z faktorů, který pomohl Berlusconimu proplouvat, bylo to, že Itálie je jedna z největších zemí v EU. Babiš takový luxus nemá,“ zdůrazňuje Heath.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Pohoršující okolností by mohl být i fakt, že se jedná o podezření z podvodu s evropskými dotacemi. Na to by mohla být EU háklivější. „Podvod s evropskými penězi je čára, za kterou nikdo nepůjde. Pokud bude Babiš usvědčen, mohl by se lehce ocitnout s reputací, kterou nyní má (maďarský premiér) Viktor Orbán nebo polská vláda,“ dodal.

Jak se shodují oba odborníci, nejzásadnější pro postavení českého premiéra v Evropské radě budou politické postoje, které bude hájit, a zejména pak to, jak se postaví ke klíčovým problémům, které unie v posledních letech řeší. K nim kromě migrační krize patří odchod Spojeného království z evropské osmadvacítky, podpora postupu Evropské komise vůči Polsku kvůli závažnému porušení vlády práva nebo třeba budoucnost společné měny euro.

První zkoušku Babiš skládal na prosincovém summitu v Bruselu, kde si odbyl svou premiéru v roli ministerského předsedy. Snažil se kolegy v Evropské radě přesvědčit o proevropském směřování Česka a také o tom, že země bude pod jeho vedením v EU aktivnější, než byla dříve.

„Nebude to mít lehké. Do Bruselu jezdíval jako ministr financí a byl celkem problematický. Nyní musí ukázat, že se umí chovat jako lídr a není pouze tím ministrem, který v EU hájí jen své zájmy. Jeden summit je málo, a proto něco takového zatím nepředvedl,“ řekl INFO.CZ šéfredaktor EU Observer Maurice.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1