Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Experti vedle sebe postavili Čechy a lidi z dalších evropských zemí. Jsme největší euroskeptici, co na to premiér?

Experti vedle sebe postavili Čechy a lidi z dalších evropských zemí. Jsme největší euroskeptici, co na to premiér?

Češi jsou největšími euroskeptiky z obyvatel sedmi zemí střední a jihovýchodní Evropy včetně Chorvatska. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který zveřejnili organizátoři mezinárodní konference Globsec, jež se v Bratislava konala od pátku. Český premiér Bohuslav Sobotka v reakci uvedl, že ČR na vstupu do EU vydělala a že kritický názor veřejnosti souvisí s neschopností rychle vyřešit migrační krizi.

Podle sondáže považuje EU za dobrou věc 35 procent obyvatel České republiky, opačný názor zastává 26 procent respondentů. Více než dvě pětiny (41 procent) dotazovaných v ČR uvedlo, že země by měla zůstat v EU, pro vystoupení se vyslovilo 29 procent lidí.

Obyvatelé Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Rumunska a Chorvatska hodnotili EU pozitivněji než Češi. S výjimkou ČR se EU ve zbylých šesti zkoumaných státech těší podpoře většiny obyvatel. Naopak podíl zastánců odchodu z EU je v nich nižší než v Česku. Průzkum veřejného mínění se uskutečnil v letošním únoru až dubnu.

Kritický názor veřejnosti na Evropu je podle Sobotky výsledkem neschopnosti rychlého vyřešení masivní migrační krize, která nastala před několika lety. "Evropa nebyla schopna ochránit své vnější hranice, přihlížela konfliktům, které následně generovaly obrovské migrační vlny. To všechno zhoršilo vnímání Evropy, pokud jde o bezpečnost, pokud jde o naší schopnost čelit teroristickým útokům," řekl novinářům Sobotka, který na konferenci Globsec promluvil.

Sobotka také uvedl, že ČR na vstupu do EU vydělala. "Máme nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Dokázali jsme využít evropské fondy pro modernizaci naší infrastruktury. Přišly investice, které by jinak nepřišly, pokud bychom nebyly v Evropské unii," řekl Sobotka. Dodal, že je potřeba častěji hovořit o tom, jaké garance prosperity a bezpečnosti zemi členství v EU dává.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1