Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Favorit na rakouského prezidenta chce obnovit „Rakousko-Uhersko“

Favorit na rakouského prezidenta chce obnovit „Rakousko-Uhersko“

Opakované druhé kolo prezidentských voleb v Rakousku se blíží a kandidát Svobodné strany prozrazuje, co chystá, pokud uspěje. I za účasti Česka chce vytvářet aktivní protiváhu k silným hráčům Evropské unie.

Česko, Maďarsko, Rumunsko nebo západobalkánské země. Norbert Hofer se rozhlíží po státech, které s ním v případě jeho volebního úspěchu budou ochotné jít proti hegemonii Německa (a západní Evropy obecně) v EU. Mluvil o tom s novináři ze švédského deníku Dagens Nyheter. Hoferův seznam blízkých spojenců vzdáleně připomíná bývalé Rakousko-Uhersko.

„Hledám spojence pro nové uspořádání,“ řekl v interview. Hofer proto hledá v regionu, který se v minulých měsících opakovaně stavěl na odpor Bruselu. Migrační krize odhalila, že státy podél tzv. balkánské trasy a především země Visegrádské čtyřky, koukají na politiku Evropské komise mnohdy s odporem. Hoferovo vábení lídrů, kteří podobně jako on nemají daleko k nálepce „populista“, je logickým krokem.

Hofer stejně jako další evropští „anti-systémoví“ politici cítí šanci s ohledem na úspěch Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA. V rozhovoru to potvrzuje, když kritizuje „politicky korektní elitu“ – tedy když otevírá téma, kterým se může zalíbit „obyčejným“ lidem. Že podobná snaha funguje víc než kdy dřív, ukázaly právě nedávné americké volby a Trumpovo úspěšné tažení proti zažitým politickým pořádkům.

Norbert Hofer coby kandidát Svobodné strany RakouskaNorbert Hofer coby kandidát Svobodné strany Rakouskaautor: EPA

Po zvolení rovnou do Čech

Hofera v poslední době otevřeně podpořil prezident Miloš Zeman, který ho přijal i na Pražském hradě, a teď pozitivní slova na jeho adresu zazněla i od Václava Klause. Kandidát Svobodné strany to hodlá oplácet. Pokud uspěje, chce na první zahraniční cestu zamířit právě do Prahy. Řekl to pro Lidové noviny. Rozhovor se Zemanem by přitom nemusel být úplně hladký. Nabízí se téma jaderné energetiky nebo Benešovy dekrety. „My jsme se v září dotkli i těchto dvou témat a zjistili jsme, že tady máme odlišná stanoviska“, přiznal Hofer pro LN.

Hofer taky pomýšlí na uspořádání summitu prezidentů Ruska a USA ve Vídni.

Opakované prezidentské volby v Rakousku
Uskuteční se 4. prosince. Jedná se o druhé kolo, jehož původní výsledky soud zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů. Vítězného Alexandera Van der Bellena a Norberta Hofera dělilo pouhých 31 tisíc hlasů. Budoucí hlavu státu budou moci nově vybírat už šestnáctiletí.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1