Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Finanční správa má využívat zajišťovací příkazy jen, když je to potřeba, vyzývá sněmovna

Finanční správa má využívat zajišťovací příkazy jen, když je to potřeba, vyzývá sněmovna

Premiér Bohuslav Sobotka by měl přijmout opatření, aby finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a aby zajišťovací příkazy využívala jen v odůvodněných případech. Poslanecká sněmovna k tomu předsedu vlády vyzývá v usnesení, které schválila na návrh Martina Plíška z TOP 09.

Usnesení bylo přijato v rámci debaty o informaci premiéra ohledně opatření proti zneužívání zajišťovacích příkazů Finanční správou. Poslanci o tomto bodu začali debatovat ve středu, dnes jeho projednávání dokončili. Jeho zařazení na pořad navrhla TOP 09, podle níž tento instrument likviduje nevinné podnikatele.

Zajišťovací příkaz je nástroj, který finanční úřady mohou použít při boji s daňovými úniky. Jeho smyslem je, jak už dříve popsal soud, získat do úschovy částku, o které se správce daně domnívá, že bude odpovídat budoucí daňové povinnosti. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost byla bez použití zajištění po vyměření také zaplacena.

Premiér ve středu řekl, že chce požádat ministra financí o podrobné vyhodnocení vydávání zajišťovacích příkazů. Součástí zprávy by měly být i důvody nárůstu jejich počtu v letech 2013 až 2015.

Předseda hospodářského výboru a kandidát na ministra financí Ivan Pilný (ANO) dnes před poslanci řekl, že chce požádat generálního ředitele finanční správy Martina Janečka, aby prověřil, zda by finanční správa mohla doplnit svoji metodiku tak, aby zajišťovací příkazy plnily ducha zákona a nebyly likvidační. Řekl také, že Janečka požádá, aby byl opatrnější v kontaktu s médii, protože některé jeho výroky byly poněkud nešťastné. Prohlásil, že bude respektovat nezávislost finanční správy a nebude žádným způsobem zasahovat do její činnosti. K řediteli Janečkovi má podle svých slov naprostou důvěru.

Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura Pilnému navrhl, aby v ministerské funkci zkusil připravit a prosadit třeba ve zrychleném režimu například takové opatření, aby se sankce odvíjely například podle velikosti firem. Pilný poznamenal, že je vůči takové možnosti skeptický.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1