Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Firmám v Česku chodí podvodné e-maily ze zahraničí. Přišly už o desítky milionů

Firmám v Česku chodí podvodné e-maily ze zahraničí. Přišly už o desítky milionů

Firmy v Česku čelí novému typu podvodu, účetní dostávají falešné e-maily od ředitelů s požadavkem na proplacení peněz do zahraničí. Takto oslovených bylo podle policie zhruba 200 firem, škoda je zatím vyčíslena na více než 30 milionů korun. Policisté to dnes uvedli na tiskové konferenci.

Policisté řeší obdobné případy od května, první byl evidovaný na jihu Moravy. Princip je jednoduchý. Pachatelé si z veřejně dostupných zdrojů naskenují strukturu firmy, poté odešlou podvodný e-mail účetnímu či sekretářce, který se tváří jako e-mail od ředitele firmy. Prvním e-mailem se dotazují, zda může být proplacena určitá suma do zahraničí, a to od 9000 eur (asi 230.000 Kč) až do 140.000 eur (3,5 mil. Kč). Když účetní "řediteli" možnost převodu potvrdí, dostane druhý e-mail s pokynem k vyplacení peněz. Třetím e-mailem se pachatel následně dotazuje, zda platba byla provedena.

"Ze zhruba 200 takto oslovených firem jich asi třetina peníze poslala. Výše škody je více než 30 milionů korun, v pokusu je dalších 150 milionů korun, kdy firmy peníze neodeslaly," uvedl kriminalista Tomáš Němec.

Podvodné e-maily podle kriminalistů chodí ze zahraničí, kde končí i vylákané peníze. E-maily podle policistů vypadají věrohodně, jsou však psané pomocí internetového překladače takzvanou strojovou češtinou.

"Ochranou je především dobře nastavená komunikace uvnitř firmy. Je důležité věnovat pozornost obdobným požadavkům a při sebemenším podezření si ověřit, zda požadavek na proplacení přišel opravdu od vedení firmy," řekl kriminalista. Podle něj je možné, že obdobným útokům mohou čelit i firmy v zahraničí.

Jak uvedl ředitel inovací marketingové a softwarové platformy Clever Monitor Lukáš Hakoš, problém nelze hledat jen ve vnitrofiremní komunikaci a nesprávně nastavených procesech. "Na vině je také chybně nastavená internetová infrastruktura oběti, která povoluje zcela nevědomky odesílat poštu z cizí domény, která vypadá, jako by ji odeslal zaměstnanec společnosti," uvedl.

Bezpečnostní expert společnosti Cisco Milan Habrcetl uvedl, že dnes přes 90 procent útoků začíná posláním e-mailu. "A právě zneužití e-mailové komunikace výkonného managementu firem za účelem vylákání peněz z finančního oddělení například formou výzvy k úhradě podvržené faktury je v současnosti mezi hackery velmi oblíbené," řekl. Proti tomuto typu útoků jsou podle něj nejvhodnější obranou bezpečnostní nástroje specializované na ochranu e-mailů.


 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1