Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Firmy v zakázce na radary musí mít prověrku, říká Šlechtová. Tu máme, brání se firma

Firmy v zakázce na radary musí mít prověrku, říká Šlechtová. Tu máme, brání se firma

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) považuje za problém, pokud by společnost RETIA, která je subdodavatelem pro zakázku na radary pro českou armádu, měla otevřenou bezpečnostní prověrku. Šlechtová to řekla na dnešním setkání s novináři. Firma RETIA se proti výroku ministryně ohradila v tiskové zprávě.

„Pro mě to bude velký problém, pokud ji budou mít otevřenou. Velký problém, pokud Izrael si společnost RETIA vzal jako subdodavatele k tomu, že tato společnost má zajistit certifikaci a následně napojení na systémy. A to si myslím, že by byl problém pro každého,“ řekla Šlechtová. Ohledně stavu prověrky Šlechtová novináře odkázala na Národní bezpečností úřad (NBÚ). Ministryně mluvila o zakázce na radary, které by Česku měl dodat izraelský státní podnik ELTA Systems. Vzhledem k tomu, že Izrael není na rozdíl od Česka členskou zemí NATO, budou jejich propojení s aliančním systémem muset schválit i členské země.

RETIA v reakci na dnešní slova ministryně uvedla, že považuje za nestandardní, aby se k bezpečnostním prověrkám konkrétních firem vyjadřovala členka vlády. „Společnost RETIA je držitelem platné bezpečnostní prověrky na stupeň tajné. To, že je tato prověrka předmětem přezkumu, je známo již více než dva roky,ô dodala společnost.

Jednání o nákupu radarů pro českou armádu zahájilo ministerstvo pod vedení předchůdce Šlechtové Martina Stropnického (ANO). Ministryně dnes připomněla, že podpis smlouvy byl několikrát odložen. Dodala, že zakázku chce dovést ke konci s ohledem na to, že životnost stávajících radarů je maximálně další dva roky.

O bezpečnostních prověrkách zbrojařských firem mluvila ministryně v souvislosti se zakázkou na armádní vozidla, která se právě kvůli chybějící prověrce dodávajících firem zatím neuzavřela.

Tento týden Šlechtová v rozhovoru pro ČTK řekla, že zakázku na mobilní radary ze 3,5 miliardy korun, prověřuje Vojenská policie. Ministryně se na ni obrátila na základě zjištění inspekce ministerstva obrany. Podle Šlechtová byly důvodem „extrémně závažné nálezy“. Šlechtová po svém nástupu na ministerstvo nechala prověřit několik velkých zakázek, které vyhlásil Stropnický. Pochybení auditoři našli například v zadání pro nákup víceúčelových vrtulníků. Detaily zjištění inspekce Šlechtová nesdělila

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1