Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Fyzik Ošťádal, kterého Zeman nejmenoval profesorem, se nevzdává. Obrátil se na Ústavní soud

Fyzik Ošťádal, kterého Zeman nejmenoval profesorem, se nevzdává. Obrátil se na Ústavní soud

Spory navazující na nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem se přenesly k Ústavnímu soudu. Počátkem května obdržel stížnost Ošťádala a Univerzity Karlovy. Směřuje proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) a předcházejícímu verdiktu Městského soudu v Praze, který zamítl žalobu na nečinnost prezidenta republiky Miloše Zemana. Zeman Ošťádala nejmenoval s poukazem na jeho údajné někdejší kontakty s komunistickou Státní bezpečností.

Ústavní stížnost bude jako soudce zpravodaj řešit Vojtěch Šimíček. Rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech ústavních soudců, a to zřejmě kvůli tomu, že v kauze figuruje prezident.

NSS sice v březnu zamítl kasační stížnost Ošťádala a Univerzity Karlovy kvůli údajné nečinnosti prezidenta v řízení o jmenování fyzika profesorem, jejich druhé stížnosti ale vyhověl. Městskému soudu v Praze tak nařídil, aby znovu řešil žalobu směřující proti rozhodnutí o nejmenování Ošťádala, kterou původně označil za opožděnou. Otázku včasnosti žaloby má zvážit ještě jednou.

Ošťádal spolu s univerzitou, kde působí, poukazoval nejprve na nečinnost prezidenta Miloše Zemana. Nečinnost podle žaloby spočívala v tom, že prezident nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret, což se dříve považovalo za samozřejmý, spíše formální krok.

Městský soud dospěl k závěru, že ke dni jeho rozhodování už prezidentova nečinnost netrvala. Přerušení spatřoval soud v Zemanově dopisu ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). V dopise jasně uvedl, že Ošťádala nejmenuje, což lze podle městského soudu pokládat za formu rozhodnutí.

Také NSS pokládá dopis z ledna 2016 za jasně vyjádřený projev vůle nejmenovat Ošťádala profesorem. Rozhodnutí o nejmenování pak podle NSS nepodléhá kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády - na rozdíl od rozhodnutí, kdy prezident profesora, soudce či generála jmenuje.

„Prezidentovo rozhodnutí nevykonat tyto jeho pravomoci naopak sice může být vnímáno úkorně těmi, kteří očekávali, že je vykoná, obvykle však nevyvolává zásadní ústavně politické důsledky, s nimiž by musela být svázána odpovědnost vlády,“ uvedl k rozsudku soudce zpravodaj Pavel Molek.

Druhou žalobu směřující právě proti prezidentovu rozhodnutí, nikoliv proti jeho nečinnosti, označil městský soud za opožděnou. NSS v březnu rozhodnutí zrušil a věc mu vrací k dalšímu řízení. Musí se zabývat okolnostmi doručování, od kterých se odvíjí lhůta pro podání žaloby. Má zvážit i další dokazování a pak znovu posoudit otázku včasnosti žaloby.

Společně s Ošťádalem Zeman nejmenoval další dva navržené kandidáty, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Fajt se rovněž bránil neúspěšnou žalobou, v únoru k Nejvyššímu správnímu soudu dorazila jeho kasační stížnost.

Od událostí kolem nejmenování tří profesorů se k Zemanovi dostaly tři seznamy dalších kandidátů na profesorský titul, které schválila vláda. Nikoho dalšího neodmítl. Jmenovací dekrety po dohodě se Zemanem pravidelně předávala ministryně školství. V minulosti tak někdy činil prezident.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1