Globalizaci navzdory? Trump chce vrátit americké firmy zpátky do USA. Šanci má, tvrdí ekonomové | info.cz

Články odjinud

Globalizaci navzdory? Trump chce vrátit americké firmy zpátky do USA. Šanci má, tvrdí ekonomové

Nastupující americký prezident Donald Trump dával během předvolební kampaně najevo, že v ekonomické oblasti půjde proti globalizačním trendům. Za svoji prioritu si stanovil ochranu amerického průmyslu před odlivem pracovních míst do zahraničí. Tlakem, ostrou kritikou a pobídkami již dosáhl toho, že některé americké firmy přehodnotily své plány a stahují výrobu ze zahraničí do USA. Je možné, aby donutil další společnosti vrátit se zpátky k tuzemské výrobě v situaci, kdy je trendem spíše přesouvání pracovních míst do rozvojových zemí kvůli nižším nákladům na výrobu? Možná ano, shodují se ekonomové.

Metoda cukru a biče – tak se dá ve zkratce popsat vystupování Donalda Trumpa v předvolební kampani směrem k americkým firmám. Aby je donutil alespoň uvažovat o návratu výroby ze zahraničí na domovskou půdu, hrozil jim vysokými cly na dovoz. A zároveň je lákal na razantní snižování daní a omezování regulace v USA.

„Snížíme daň z příjmu právnických osob z 35 na 15 procent, což vrátí velké množství pracovních míst do USA,“ potvrdil v prosinci Trumpův záměr budoucí ministr financí Steven Mnuchin. Vedle snížení daní chce Trumpův kabinet společnostem nabídnout i možnost odepsat si mnohé položky z daní.

Vidina výhodnějších podmínek či daňové pobídky se u některých amerických firem setkaly s kladnou odezvou. Kupříkladu společnost Carrier se rozhodla nepřesunout 1 100 pracovních míst z Indiany do Mexika, automobilka Ford Motor ruší plán na výstavbu továrny v Mexiku za 1,6 miliardy dolarů (41,6 miliardy Kč). Místo toho investuje 700 milionů dolarů do své továrny v americkém státě Michigan. V závodu by tak mělo vzniknout zhruba 700 nových pracovních míst.

Návrat amerických firem do USA je reálný 

V protikladu k ekonomické vizi, kterou Trump po nástupu do Bílého domu slibuje uskutečňovat, ale stojí dlouhodobý globalizační trend – firmy přesouvají pracovní místa do rozvojových zemí kvůli nižším nákladům na výrobu. Je tedy vůbec reálné, že nastávající prezident dokáže přesvědčit či donutit další americké firmy k návratu do vlasti?

Podle ekonoma Raiffeisen Bank Michala Brožky to možné je. „V tuto chvíli je obecně zjevné, že firmy se připravují minimálně na jednu věc: čeká se růst ziskovosti z titulu snižování daní a zvyšování výdajů. Čili ve snižování daní firmy skutečně věří. A právě tohle by je mohlo přesouvat do Spojených států,“ uvedl Brožka v rozhovoru pro INFO.CZ.

Za hotovou věc se však přesun amerických firem ze zahraničí do USA brát nedá. Brožka upozorňuje, že do oficiálního Trumpova nástupu do úřadu se zmiňovaná opatření pohybují v rovině teoretické, přičemž není vůbec jisté, kolik toho Trump zvládne prosadit. „Může narazit na velké komplikace v Kongresu, který je sice republikánský, ale zdaleka s ním nesouhlasí ve všem,“ vysvětlil Brožka. Očekává se, že v daňové a obecně fiskální politice bude Kongres Trumpa pravděpodobně brzdit.

I kdyby se Trumpovi podařilo protlačit Kongresem své záměry, firmy mohou s přesunem výroby váhat. „Čím větší firma, tím je přesun výroby problematičtější,“ říká Brožka. Zvláště opravdu velké firmy promýšlejí své investice minimálně na dekádu dopředu, kdežto hospodářské podmínky v USA může Trump garantovat přinejlepším pouze na dobu svého funkčního období. Kumulací výroby na jednom místě by se firmy vystavily riziku měnících se podmínek, což dle Brožka bude v jejich úvahách bezesporu hrát roli.

Omezování mezinárodního obchodu 

Z hlediska obchodních bariér nejsou přesuny amerických firem ze zahraničí tak jednoznačné. Uvalení celních tarifů (až na úroveň 45 %) na čínské, německé nebo mexické zboží, které Trump po nástupu do Bílého domu hrozil zavést, v případě jejich zavedení do praxe povede dle Brožka k tomu, že část firem se vrátí do Spojených států, jiné ale mohou přesunout svoji výrobu třeba do asijských zemí. „Firmy se budou snažit udělat to, co je pro ně nejlepší,“ konstatuje ekonom Raiffeisen Bank.

Před omezováním volného obchodu uvalováním cel Brožka důrazně varuje. „Většinou, když se z jedné strany omezí zahraniční obchod, z druhé strany přijde další administrativní omezení a dochází k horší alokaci kapitálu. V důsledku toho máme nižší hospodářský růst. To je opravdová hrozba," upozorňuje ekonom. 

Protože v současné chvíli nevíme, co všechno zvládne nastupující americký prezident prosadit a s jakou se to setká reakcí, považuje Brožka za předčasné spekulovat o nějakém vlivu na stahování amerických firem z Česka. Několik tisíc lidí, které například zaměstnává internetový obchod Amazon, se tak v dohledné době o svá místa obávat nemusí.    

Tři důležité faktory

Ekonom Jan Čermák souhlasí s tím, že záleží na tom, co všechno se Donaldu Trumpovi povede prosadit. To, zda americké firmy budou přesouvat výrobu ze zahraničí do Spojených států, ovlivní dle jeho názoru zejména tři faktory. V prvé řadě bude záležet na tom, zda bude v USA uvalena dovozní daň a v jaké výši.

Dalším faktorem, který promluví do stěhování firem, je nastavení korporátní daně. Ta se dle Čermáka nyní pohybuje na relativně vysoké úrovni, Trump ji slibuje snížit, ale v Kongresu se jeho záměr nesetkává s velkým nadšením. V neposlední řadě bude dle Čermáka záležet na tom, jak přísná legislativa bude nastavena vůči firmám, které působí v zahraničí, aby vracely zisky zpátky do USA. 

Odlivu pracovních míst z Česka se Čermák podobně jako Brožka neobává. „Americké firmy tady těží z extrémně levné pracovní síly, eventuálně z výhodného postavení, které má Česká republika z hlediska logistiky, proto si nemyslím, že by to zrovna u nás vedlo k jejich stahování,“ objasnil ekonom pro INFO.CZ.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud