Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hackerský útok na politiky. Hrozí i v Česku?

Německo se obává, že by se po USA mohlo stát další státem, kde hackerská kampaň ovlivní výsledek voleb. Cílem mají být podle německých zpravodajců podzimní parlamentní volby. Ve stejnou dobu půjdou voliči k urnám i v Česku. Jak jsou tuzemští politici připravení na hackerské útoky? A vzali si poučení z uniklých emailů Bohuslava Sobotky? „Naší národní vlastností je, že vždy reagujeme až na průšvih,“ upozorňuje odborník na kybernetickou bezpečnost Aleš Špidla.

Tuzemské strany ujišťují, že si nebezpečí dlouhodobě uvědomují. „Potýkali jsem se například s přetěžováním našich serverů. Snažíme se preventivními kroky předcházet co nejvíce možnostem,“ zní z TOP 09. Sociální demokracie počítá s možností, že se hackeři pokusí napadnout emailové schránky nebo omezit funkčnost webových stránek, případně se dostat na profily strany na sociálních sítích. „Pravidelně, každý rok probíhá proškolení zaměstnanců i volených členů strany do funkcí,“ dodává KSČM. Například hnutí ANO nechce téma z bezpečnostních důvodů vůbec komentovat.

Podle Špidly může být situace o něco komplikovanější. Až donedávna strany kybernetickou bezpečnost neviděly jako příliš důležité téma. „Útok navíc může být veden prostředky, na které stejně nedokážou reagovat,“ popsal Špidla v rozhovoru pro INFO.CZ.

Papírová bezpečnost
Podle bezpečnostních analytiků by Česku mohla paradoxně pomoci „zastaralost“ volebního systémů. Výhodou je fakt, že se v tuzemsku stále ještě volí ne elektronicky, ale papírovými lístky. Ovlivnit zpracování výsledků voleb je tak komplikovanější. „Zavedení elektronického způsobu by zvedlo nároky na posílení a rozšíření příslušných bezpečnostních opatření kvůli rizikům, která v případě "papírového" hlasování neexistují,“ říká Petra Báčová z Českého statistického úřadu. Pro každé volby se podle ní připravují aktuální krizové plány a scénáře.

Útok může mít několik podob. Ven se můžou dostat informace o tom, co strany chystají, jaká je jejich strategie. „Dnes se ale spíš využívají takzvané informační operace, tedy vytvoření určitých nálad a postojů. To už je spíš záležitost trollingu na sociálních sítích nebo vypouštění kachen,“ vysvětluje Špidla. A souhlasí s ním i místopředseda ODS Martin Kupka. Šíření falešných zpráv, které vyhovují jedné straně, se podle něj stalo běžnou praxí. „Tváří se jako zpráva od „obyčejného občana“, bohužel jde často o nástroj marketingu. Dají se očekávat i pokusy nepřátelsky převzít profily významných kandidátů na sociálních sítích,“ popisuje pro INFO.CZ Kupka.

Největší nebezpečí ale vidí v cílených útocích na vybrané kandidáty. „Například když se někomu nabouráte do smartphonu a vytáhnete citlivou komunikaci s několika milenkami, třeba ještě doplněnou o erotické fotografie. To pak zpochybní důvěryhodnost kandidáta,“ říká Špidla. 

Odkud útok přijde?

Hlavní otázkou zůstává, kdo by za útokem stál. Dopad parlamentních voleb v Česku nelze srovnávat s obdobným hlasováním v Německu. Například prestižní americký list The New York Times ale publikoval minulý týden text, kde pátral po odpovědi na otázku, zda si Kreml kupuje prezidenta Miloše Zemana.

A pro boj proti falešným zprávám ministerstvo vnitra na začátku ledna dokonce spustilo speciální útvar. Útok ale může přijít i zevnitř. „Uměl bych si představit zneužití těchto metod v konkurenčním boji. Když někdo nebude chtít, aby se určitý kandidát dostal na místo, kde by mu mohl šlapat na kuří oka,“ popisuje Špidla.

I Česko má přitom už svůj precedens. V loňském roce se nabourala neonacistická skupina White Media do emailové komunikace premiéra Bohuslava Sobotky. Zveřejnila zprávy z jeho soukromé emailové schránky. Několik dnů předtím napadli hackeři i premiérův twitterový účet. Sociální demokracie dnes tvrdí, že přijala bezpečnostní opatření – na emailové schránky i profily na sociálních sítích. 

A poučily se prý i další politické strany. „Využili jsem této situace, abychom vysvětlili, že účty na freemailových serverech mohou být zneužity. Přístup samotných uživatelů – třeba síla hesla – totiž ovlivňuje bezpečnost mnohem více než technologie,“ zní z TOP 09. A školením si prošli před krajskými volbami i kandidáti ODS. „Podobná školení připravujeme i na letošní rok. Pravda je ale taková, že hackeři jsou vždy o trochu napřed a je těžké se těmto útokům bránit,“ dodává Kupka. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1