Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hádky se strážníky a přecpané chodníky. Zákaz kouření komplikuje život v centru Prahy

Hádky se strážníky a přecpané chodníky. Zákaz kouření komplikuje život v centru Prahy

Praha má za sebou první pátek platnosti protikuřáckého zákona. Ten vyhnal návštěvníky, kteří si chtěli zapálit, z restaurací a barů  ven na ulici. Výsledkem byly přecpané chodníky a dohady se strážníky, kteří se je marně snaží zahnat zpátky do hospod. V pomyslném gastronomickém centru města, v Dlouhé ulici, to chvílemi vřelo, například když skupina zhruba padesáti lidí pět minut před půlnocí hlučela a odmítala odejít.

Noc na sobotu, Dlouhá třída v centru Prahy. Návštěvníci barů, kteří uvnitř nemohou kouřit, postávají venku na chodníku. Leckdy vkročí do silnice, čímž ohrožují nejenom sebe, ale i projíždějící auta. Protože je už po 22. hodině, a tudíž by měl být všude noční klid, na místo přijíždějí městští strážníci a snaží se hosty hospůdek přinutit k tomu, aby šli dovnitř. Nemají ale šanci.

Nastává neřešitelná situace. Zatímco strážci zákona argumentují nočním klidem, přiopilí lidé se ke stolům vrátit nechtějí, nešetří sprostými slovy a začínají hádky. Postávání na chodníku jim nemůžou zakázat ani majitelé hospod. „Je velice těžké usměrňovat opilce na ulici před barem. Kolikrát se tak stává, že to nejsou ani naši návštěvníci, ale pouze turisté, kteří procházejí,“ řekl Blesk.cz Jiří Nekula z Vanity Cafe & Cocktail Baru.

Podle tiskové mluvčí pražských strážníků Ireny Seifertové je Dlouhá ulice místem, kde jsou dlouhodobé problémy s rušením nočního klidu. „Většina Pražanů má přes noc otevřená okna a i běžný hovor dvou osob je může ve ztichlé ulici rušit. Před restaurace vycházejí v teplém počasí kuřáci i nekuřáci. Za včerejší noční směnu operátoři přijali více jak 100 oznámení týkajících se rušení nočního klidu, z nichž asi 60 se týkalo hospod, restaurací a barů,“ řekla pro Blesk.cz Seifertová.

Více si přečtěte na webu Blesk.cz. 

 

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1