Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hamáček promluvil o chybách Sobotky. O spolupráci s Babišem chce v ČSSD referendum

Hamáček promluvil o chybách Sobotky. O spolupráci s Babišem chce v ČSSD referendum

Na šestého předsedu novodobé ČSSD kandiduje sedm zájemců. Nejvíc nominací získal dosavadní místopředseda strany a Sněmovny Jan Hamáček. Blesk Zprávám těsně před 40. mimořádným sjezdem v Hradci Králové řekl, že by sociální demokraté měli za určitých podmínek uvažovat o účasti ve vládě. Sám ale chce – jak uvádí server Novinky.cz – navrhnout usnesení, že ČSSD do vlády se stíhanou osobou nepůjde.

Volební neúspěch ČSSD nemá podle Jana Hamáčka jednu jasnou příčinu, ale více důvodů. Po sestavení vlády se prý zpočátku dařilo prezentovat dosažené cíle a úspěchy jejích ministrů – první náraz ale přišel po ohlášené policejní reformě. „Kdy se Andreji Babišovi podařilo takříkajíc překreslit hřiště a strčit nás do jednoho pytle s těmi tradičními politickými stranami a to byl boj, který jsme nevěděli jak bojovat a tam poprvé naše preference začaly klesat,“ říká k začátku pádu sociální demokracie Hamáček.

Dalším kamenem úrazu byly krajské volby. „Kdy jsme dostali takové varování od našich voličů a ten opravdu strmý pád,“ popisuje lídr středočeské ČSSD.

Jenže problémy se podle Hamáčka stále více kupily. „Velký problém byla celá vládní krize a způsob, jakým ji sociální demokracie nebo premiér řešili, kdy vláda ústy pana premiéra nejdříve dávala demisi, pak zase ne,“ vzpomíná. Na kolena pak ČSSD těsně před volbami prý srazila takzvaná kauza lithium.

Poučení z chyb

To, že sociální demokraté nedokázali na propadající preference reagovat dřív, byla z Hamáčkova pohledu chyba. I přes propady totiž sjezd loni v březnu potvrdil Bohuslava Sobotku v čele strany a téměř se nezměnilo ani dosavadní vedení. Nakonec Sobotka v červnu – tedy pouhé tři měsíce po znovuzvolení – rezignoval.

„Z mého pohledu a s odstupem času to možná byla chyba, ne snad v tom, že bychom zásadním způsobem měli měnit vedení strany, ale spíš jsme měli připustit, aby to vedení bylo různobarevnější,“ hodnotí dnes další z chyb ČSSD Hamáček. Tím by se prý dalo zabránit rozpadu strany zevnitř a nevznikaly by tak názorové proudy a platformy jako například ta Zachraňme ČSSD, za kterou stojí mimo jiné Jiří Zimola, jež kandiduje proti Hamáčkovi na předsedu strany. 

Celý článek čtěte na Blesk.cz

1080p 720p 360p
ČSSD je Zemanova figurka. Rozjel velkou hru, s Babišem se dohaduje a bude to tajné, říká Pečinka

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1