Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hejduk z ČSSD pro INFO.CZ: Na Zimolovu výzvu neodejdu. Je přes čáru, kritici mají být slyšet

Hejduk z ČSSD pro INFO.CZ: Na Zimolovu výzvu neodejdu. Je přes čáru, kritici mají být slyšet

Vnitrostranické referendum, v němž sociální demokraté hlasují o vstupu do vlády s hnutím ANO, je v polovině. A odhadovat jeho výsledek si stále nikdo netroufá. Místopředseda strany Jiří Zimola už ale vyzval kritiky, aby ČSSD opustili. „Myslím si, že tento výrok je nešťastný, protože byť já budu respektovat výsledek referenda, tak rozhodně máme i ve stanovách ČSSD, že menšinové názory mají být vyslyšeny a ne potlačovány,“ reaguje na to v rozhovoru pro INFO.CZ předseda sociálnědemokratického spolku Idealisté Radim Hejduk. Organizace se proti vstupu do koalice s ANO vymezila ve svém pondělním vyjádření.

V pondělí jste jako spolek Idealistů vydali prohlášení, kde se vyjadřujete proti vstupu ČSSD do vlády s ANO. Proč až teď? Referendum už nějakou dobu běží.

Za tím není úplně nějaké jasné načasování. Přemýšleli jsme, jak to uchopit. V médiích se momentálně řeší hlavně personální otázka, což podle nás není to nejpodstatnější. Personálie se mohou měnit.

Takže načasování vyjádření nesouvisí s tím, že prezident Miloš Zeman v pondělí pro Českou televizi uvedl, že jmenuje Andreje Babiše podruhé premiérem ještě před skončením vašeho referenda?

Není. Nás takovýto výrok nepřekvapuje, asi jsme s ním i počítali. V tom není žádná propojenost. Je to shoda náhod. Řekněme spíše, že jsme v půlce hlasování. Nyní probíhá asi ten nejfrekventovanější týden hlasování místních organizací ČSSD, tak proto jsme se nyní vyjádřili.

Přesto: jak chápete Zemanovo vyjádření?

Vnímám to tak, že už před volbami byl ustaven tento pakt Zemana s Babišem. A ten funguje dále. Drží se u moci. I hlasování ve sněmovně o novičoku je dalším důkazem (hnutí ANO společně s KSČM a SPD zablokovaly projednání bodu o výrocích prezidenta Zemana o novičoku v Česku – pozn. redakce).

Nebude to tedy mít na sociální demokraty dopad při rozhodování o jejich hlasování?

To těžko říct. Já sám jsem tipoval, že výsledek bude třeba 65 ku 35 ve prospěch vlády. Může to být ale vše ještě úplně jinak, protože ze dne na den se mění politické prostředí: výrok co výrok, hlasování co hlasování. To vše to může ovlivnit.

Myslím ale, že daleko větší vliv, jak budou straníci hlasovat, může mít chování současného vedení, které rozesílá dopisy s tím, co vše se podařilo a jak je dobré vládu mít. Když se podíváte na facebook ČSSD, tak uvidíte také hlasy především za to, aby vláda vznikla. Vyvážený prostor pro oba názory tam není.

Od koho ta snaha jde? Jen od dvojky v čele – Jana Hamáčka a Jiřího Zimoly – nebo celého vedení včetně všech místopředsedů?

Od vedení jako celku určitě ne. Někteří jeho členové jsou velmi opatrní v tom, jak se vyjadřují. Někteří jsou podle mě i skrytě proti vstupu do vlády. Jde čistě o hlavní duo – předsedu a statutárního místopředsedu. Například mediální vyjádření Jiřího Zimoly o tom, že po referendu mají kritici odejít ze strany, mi přijde dost přes čáru.

Tento vzkaz míří i na vás osobně, potažmo na Idealisty. Pokud referendum dopadne ve prospěch vládní spolupráce, vyslechnete ho a partaj opustíte?

Já budu poslouchat maximálně sám sebe. Nebudu poslouchat kohokoliv, kdo mi radí, abych odcházel, nebo ne. Myslím si, že tento výrok je nešťastný, protože byť já budu respektovat výsledek referenda, tak rozhodně máme i ve stanovách ČSSD, že menšinové názory mají být vyslyšeny, a ne potlačovány. Nechci říkat, že toto je jednání proti stanovám, jde o „slabý odvar“, ale je to něco, s čím se nemohu ztotožnit. Nikdo nemá nikoho popuzovat k tomu, aby zvážil odchod.

Nepřichází vám tedy na mysl třeba nápad založit novou stranu?

To je věčná debata, jestli tu není prostor pro nějaký nový subjekt, ale já si opravdu nedokážu představit, že se najdou lidi, peníze nebo tolik podpory pro něco nového. Zvlášť když sociální demokracie nevypadá jako rozdělená na dvě půlky, ale na nějakých dvacet jednotek. Nějaké programové cíle ale pořád má. Nemá smysl opouštět Titanik. Nyní se ukáže, jestli zůstanou srdcaři, nebo tam budou jen oportunisté.

Říkáte, že předseda a místopředseda rozesílají e-maily, které mají straníky přesvědčit o jejich postoji. Jakou atmosféru to tvoří? Nezůstane tu po referendu „rozervaná“ ČSSD?

Ono to dělení bylo znát už delší dobu. Myslím si, že nyní se to jen více ventiluje. Přichází střet, který může rozhodnout o charakteru ČSSD. Na druhou stranu tato volba o účasti ve vládě přinesla nové dělení ve straně. Jsou lidé, s nimiž bych programově nesouhlasil, ale rozumím si s nimi v té otázce, zda jít, nebo nejít do vlády.

Situace je pro mě osobně nyní velmi zmatená. Myslím, že členská základna také. Je to vše velmi nečitelné a nepřehledné. Nedá se říct nic s jistotou.

Hledání důvěry

Kdybychom se vrátili k vašemu pondělnímu vyjádření, proč jako Idealisté vládu s ANO odmítáte? Co je hlavní argument?

Když si člověk přečte programové prohlášení, tak ho hned napadne, že některá vyjádření jsou extrémně vágní a jdou interpretovat mnoha způsoby. To je asi největší argument v jeho nepřijetí. U sociálního bydlení, které vnímám jako jednu z vlajkových lidí, jsou formulace jako, že bude podmíněné soustavnou sociální prací – to chápu, ale také soustavnou výchovnou prací. Nedokážu si představit, co to má znamenat. Obávám se, že to bude vylučovat některé lidi z možnosti v sociálním bytě žít.

Stejně tak vůbec nechápu, jak by se sociální demokrat mohl podepsat pod oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu. Za první nevíme, jak by to bylo – to je zase problém vágnosti. Druhá věc je ta, že to opravdu může fungovat v neprospěch důchodců. Pokud bude správa oddělená, tak není jisté, že by tam mohl být vztah se státním rozpočtem. Jde tedy o ohrožení jednoho z pilířů státu.

Také je tam krásná pasáž o dávkách, kde se na konci píše, že budou podmíněny prací, pokud to hodně interpretuji podle sebe. Co si pod tím představit? Bude to další typ veřejné služby, která byla v minulosti dost problematická? Ústavní soud tomu vydal stopku na podnět sociální demokracie.

Chybí vám v programovém prohlášení něco?

Myslím, že momentálně je ČSSD v situaci, že si nemůže dovolit zklamat lidi tím, že bude v úřednické vládě. Rukopis ČSSD vidím v prohlášení jen u zálohovaného výživného, nemocenské a rodičovských příspěvků. V tom ostatním ne. Není tam nic, co by řeklo: toto je zároveň i sociálnědemokratická vláda a ČSSD si zaslouží hlasy.

Kdo opouští Babiše?

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1