Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hluboký nesouhlas! reaguje Hrad na výrok Merkelové kritizující odsun Němců. Podle Babiše je absolutně nepřijatelný

Hluboký nesouhlas! reaguje Hrad na výrok Merkelové kritizující odsun Němců. Podle Babiše je absolutně nepřijatelný

Prezident Miloš Zeman „hluboce nesouhlasí“ s výrokem německé kancléřky Angely Merkelové, že pro poválečný odsun Němců ze zemí střední Evropy nebylo morální ani politické ospravedlnění. ČTK to dnes napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle ministerstva zahraničí kancléřka svým vyjádřením nezpochybnila podstatu Česko-německé deklarace.

„Reakce pana prezidenta: Hluboký nesouhlas!“ napsal ČTK Ovčáček. Předtím na twitteru poukázal na postupimskou konferenci z roku 1945, na níž spojenci legitimizovali odsun německého obyvatelstva ze středoevropských zemí.

Za absolutně nepřijatelný pak výrok označil designovaný premiér Andrej Babiš. „Já myslím, že takový výrok je absolutně nepřijatelný a odmítám ho hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů. Já mám pocit, že v Německu probíhá nějaký vnitropolitický boj a je velice nešťastné, že se jitří staré rány, které jsou pro nás nepřijatelné,“ uvedl Babiš.

„Výrok kancléřky Merkelové pochází z projevu na Dni připomínky útěku a vyhnání. V tomto kontextu je také třeba výrok vnímat. Nejde o polemiku s německými sousedy a nikterak ani nezpochybňuje podstatu Česko-německé deklarace. Podstata deklarace spočívá ve stanovení historické kauzality a v oboustranném odmítnutí vznášet právní nároky, které by vyplývaly z komplikované minulosti,“ uvedlo na dotaz ČTK ministerstvo zahraničí.

Podobný postoj jako čeká diplomacie mají i Piráti. „Už v roce 1997 byla přijata Česko-německá deklarace, která připouští, že obě strany mohou mít různý pohled na minulost, ale nechtějí tím zatěžovat své budoucí vztahy. To platí a tím se budeme řídit. Výrok paní Merkelové tedy chápu jako součást vnitroněmecké debaty, která pro nás nemá význam,“ napsal ČTK pirátský poslanec Mikuláš Peksa.

„Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury,“ řekla dnes Merkelová v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. „To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění,“ zdůraznila šéfka německé vlády, která v této souvislosti hovořila o „hořké nespravedlnosti“.

Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců, až dva miliony z nich přišly podle Merkelové v důsledku vyhnání o život. Jenom z Československa byly odsunuty na tři miliony Němců, z nichž se velká část postavila na stranu nacistického režimu. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců.

Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1