Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hmyz jako „hospodářské zvíře“. Novela má zajistit, že jeho chov pro jídlo nebude mimo zákon

Hmyz jako „hospodářské zvíře“. Novela má zajistit, že jeho chov pro jídlo nebude mimo zákon

V ČR se v budoucnu možná bude smět chovat hmyz pro lidskou stravu. Novelu veterinárního zákona, která by reagovala na novou evropskou legislativu, připravuje Státní veterinární správa (SVS). ČTK to dnes sdělili zástupci správy. Podle nich je v současné době v ČR již sedm chovatelů, kteří však zatím všechny své produkty vyvážejí mimo republiku do dalších členských států EU. Kdy by mohla nová úprava začít v Česku platit, ještě není známé, čeká se na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a na následné vyhodnocení Evropskou komisí.

"Připravujeme velmi drobné změny ve veterinárním zákoně, kde stanovíme, že hmyz je hospodářské zvíře, aby se na něj vztahovaly podmínky pro chov jako pro hospodářská zvířata. A protože výroba potravin z hmyzu je výroba potravin živočišného původu, stanovíme v zákoně, že výrobci potravin z hmyzu budou muset být schváleni. Pokud to budou drobnochovatelé, tak s určitými výjimkami, pokud budou provozovat zážitkovou degustaci v restauracích, tak pro ně budeme mít jisté úlevy," uvedl ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Jan Váňa.

Podle nového evropského nařízení, které platí od letošního roku, se považuje hmyz za potravinu nového typu. "Předchozí stav věcí vedl k tomu, že k výrobě potravin z hmyzu přistupoval každý stát EU odlišně, některé ji povolily, jiné ignorovaly," dodal zástupce tiskového mluvčího SVS Petr Majer. Nyní by se měl stav sjednotit. Komise by měla vydat na základě doporučení EFSA seznam potravin nového typu, na kterém budou pouze ty, u kterých se nezjistí žádné riziko pro lidské zdraví. Podle Váni jsou zatím návrhy, aby se na seznam zařadily dva druhy potemníků - moučný a stájový - a tři druhy cvrčků - domácí, krátkokřídlý a banánový.

Veterináři tak zatím čekají, jak se komise rozhodne. Ačkoliv se již v současnosti na gurmetských festivalech objevují smažení cvrčci nebo švábi, podle veterinářů je jejich právní úprava nejasná. "Podle současné právní úpravy by restaurace nabízející hmyz jako pokrm neměly existovat, nicméně stávající stav je tolerován vzhledem k nejasným podmínkám bývalé legislativy a poměrně jasným podmínkám legislativy budoucí," dodává SVS.

Cvrčci by se také mohli používat například po rozemletí jako mouka. Například start-up Sens nabízí proteinové tyčinky právě s moukou ze cvrčků. Do nich se ale dováží mouka z Thajska.

V ČR se běžně prodávají cvrčci ve zverimexech jako potrava například pro gekončíky nebo chameleony. V tomto případě nejsou považováni za potravinu pro lidskou spotřebu, právní úprava by se jich tak týkat neměla. Lidé si také několik druhů cvrčků chovají jako potravu pro další zvířata i doma.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1