Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hnutí ANO chce v Brně sestěhovat úředníky pod jednu střechu. Nový magistrát má stát miliardu a půl

Hnutí ANO chce v Brně sestěhovat úředníky pod jednu střechu. Nový magistrát má stát miliardu a půl

Koaliční hnutí ANO chce v Brně za 1,5 miliardy korun postavit budovu magistrátu, která by stála na volném prostranství mezi ulicemi Koliště a Benešova za palácem Morava nedaleko hotelu Grand. Novinářům to řekl primátor Brna Petr Vokřál (ANO). Do objektu by se sjednotilo všech 1100 zaměstnanců magistrátu, kteří nyní pracují zhruba na deseti místech. Lidem by to ušetřilo čas a městu náklady za energie i opravy současných budov, uvedl Vokřál. Část z nich by město prodalo.

Primátorův náměstek Richard Mrázek (ANO) ČTK řekl, že hnutí už jednalo o věci s koaličními partnery a navrhne to projednat v radě tak, aby to mohlo schvalovat zářijové zastupitelstvo. Původně chtěla v místě postavit devítipatrovou budovu s kancelářemi společnost CD Centrum, ale ustoupila od toho. Město by od ní pozemek i projekt na stavbu koupilo za 170 milionů, což už by byla součást celkové investice. Podle Mrázka má budova vydané stavební povolení, město by provedlo pouze některé vnitřní úpravy.

Budova by měla být hotová v letech 2023 až 2024. Nastěhovat by se do ní mohli úředníci ze všech současných budov, například v Kounicově, Husově a Šumavské ulici, na Dominikánském náměstí, v ulici Koliště, a z dalších míst. Vokřál uvedl, že by město část budov mohlo prodat, získat by tím mohlo odhadem zhruba polovinu nákladů, tedy 750 milionů korun. "O budovy už projevily zájem některé instituce. Efektivita přestavby budov a výstavby nové budovy vychází investičně stejně. Z hlediska energetického vychází centrální objekt lépe," uvedl Vokřál.

Podle Mrázka by se ročně ušetřily desítky milionů korun za energie. Komplex tří propojených budov by mohl mít například systém vytápění a chlazení pomocí tepelných čerpadel, fotovoltaiku na střeše a podobně. V plánu je také podzemní parkoviště s 500 místy, které by nabídlo parkování pro zaměstnance, ale i občany. Podle Vokřála by centrální budova se všemi odbory ušetřila čas lidem a nabídla by i příjemnější prostředí zaměstnancům, kteří nyní pracují na různých místech a ve starých budovách.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1