Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hnutí Žít Brno navrhuje, aby Brno přijalo desítky migrantů z Itálie. Koaliční partneři nesouhlasí

Hnutí Žít Brno navrhuje, aby Brno přijalo desítky migrantů z Itálie. Koaliční partneři nesouhlasí

Koaliční hnutí Žít Brno navrhuje, aby Brno přijalo několik desítek migrantů z Itálie, pokud se na tom dohodne česká a italská vláda. Chystá se poslat dopis italskému premiérovi Guiseppemu Contemu i českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Novinářům to dnes řekl primátorův náměstek Matěj Hollan (Žít Brno). Koaliční partneři ale takový postoj nesdílejí. Považují to za teatrální gesto a předvolební téma, podle nich by měl situaci řešit stát.

V Brně tvoří koalici ANO, Žít Brno, KDU-ČSL, TOP 09 a Strana zelených. „Od Žít Brno je to nerozvážné teatrální gesto, které skutečnou pomoc potřebným jedině zkomplikuje. Pomáhat lidem ohroženým například válkou je potřeba a vláda má v rámci České republiky dostatek kapacit na to, aby účinnou pomoc nabídla. Integraci a pomoc je potřeba poctivě a realisticky připravovat a projednat. To se v případě plánu Žít Brno neděje,“ řekl ČTK primátorův náměstek Martin Ander (SZ). Podle primátora Petra Vokřála (ANO) se k situaci musí postavit česká vláda. „Honit na tom politické body dva měsíce před volbami mi přijde nevhodné. Pokud chtějí psát italskému premiérovi, ať mu napíšou, ale my se teď nechceme plést do vyjednávání premiérů,“ řekl ČTK Vokřál.

Podobně mluví i lidovci. „Otázka azylového řízení a migrace je věcí zákona a vlády, ne měst. Když mluvím s lidmi, trápí je průjezdnost města, parkování, drahé bydlení nebo sucho. To jsou problémy, které mají řešit komunální politici,“ dodal primátorův náměstek Petr Hladík. Náměstek Jaroslav Kacer (TOP 09) uvedl, že je to věcí mezinárodní úrovně. „Je to předčasné a přijde mi to jako snaha se zavděčit, jako volební téma,“ řekl.

Hollan uvedl, že už dnes v Brně žije přes 2000 lidí z islámských zemí a 1000 arabsky hovořících. „Přijmout další desítky migrantů nikomu neublíží. Můžeme tím prokázat solidaritu s ostatními zeměmi. Nevyzýváme k přijímání desetitisíců migrantů, to už by bylo těžké,“ uvedl Hollan.

Podle něj nehrozí, že by se přijetím pár lidí strhla přijímací vlna. „Česká republika má dobrou azylovou politiku. Ti lidé musejí projít řízením, takže nehrozí, že sem budou proudit desítky tisíc,“ řekl Hollan.

V Brně působí i úředníci a pracovníci neziskového sektoru, kteří jsou podle Žít Brno schopní uprchlíkům pomoct. Brno chystá i strategii pro integraci cizinců, která má pomoci řešit jejich život, bydlení i práci.

ČR dlouhodobě odmítá přerozdělování migrantů mířících do Evropy z islámských zemí. Babiš o víkendu odmítl italskou žádost o pomoc se 450 migranty. Conte ho pozval do Itálie, aby o migraci jednali. Babiš je ochotný s ním mluvit, chce ho přesvědčit o českém stanovisku k migraci. Premiéři hledají společný termín schůzky.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1