Hollan účtuje s Piráty v Brně. A přichází s radikálním tahem pro časy, kdy nebudou peníze

Bývalý aktivista, lídr Žít Brno a exnáměstek primátora Brna Matěj Hollan v obsáhlém rozhovoru hodnotí, jak město a stát zvládají pomoc kulturní sféře v čase koronavirové krize. Především na Pirátech, kteří po něm kulturu v Brně převzali, nenechává nit suchou. Piráti podle něj kultuře fatálně nerozumí, což se projevuje právě v časech krize. Mimo jiné jim vyčítá, že nechali padnout ambiciózní projekt Kreativního centra v prostorách bývalé Káznice a současně, a podle něj nesmyslně, prosadili vnik dvou nových velkých letních hudebních festivalů. V neposlední řadě přichází s poměrně radikálním nápadem, jak v Brně řešit nedostatek peněz v kultuře.

Po minulých komunálních volbách, když už bylo jasno o nové koalici, se situace jevila tak, že tě Piráti chtějí nějakým způsobem angažovat v tom smyslu, abys jim pomohl dotáhnout na kultuře věci, které jsi měl v gesci předtím jako náměstek primátora. Nakonec z toho sešlo a dnes to vypadá, že patříš mezi jejich nejostřejší kritiky, pokud jde o jejich působení na brněnské radnici. Jak to?

V letech 2014 až 2018 jsme byli s Piráty součástí jednoho klubu, na starosti jsme měli mimo jiné společně i kulturu. Následně jsme šli do voleb proti sobě a oni uspěli, my ne. Protože jsem tam s nimi ale předtím čtyři roky seděl, a kulturu po mně přebíral Mára Fišer (Marek Fišer, radní Brna pro oblast kultury za Pirátskou stranu, pozn. redakce), kterého jsem do politiky přivedl, tak jsem se s nimi domlouval, zda by neměli zájem, abych v práci na kultuře pokračoval.

Konkrétně šlo o práci na projektu Kreativního centra, který byl v ostré fázi projektování, což v danou chvíli vyžadovalo permanentní dohled. S Piráty jsme v podstatě mluvili o tom, zda nechtějí využít moje zkušenosti s tím, že bych tento projekt dotáhl. Časově to bylo specifikováno na rok 2019, kdy by se dotáhlo to nejdůležitější, a pak bych si šel po svém. Nejprve Marek Fišer tvrdil, že by to byl dobrý nápad, nakonec z toho ale vycouval. Rozešli jsme se tehdy přátelsky, nijak mu to nemám za zlé, bylo to jeho politické a manažerské rozhodnutí.

Jak ti to tehdy odůvodnil?

Byla to klasická výmluva na Roberta Kerndla (náměstek primátorky za ODS, pozn. redakce), což od té doby dělají pravidelně. „Robert to nechtěl,“ říkají standardně… Nebyla to pravda! On s tím neměl problém. Přitom je třeba mít na paměti, že ostrost sporu mezi mnou nebo Žít Brno a ODS byla pochopitelně dlouhodobá, mnohdy byla i velice osobní. Robert Kerndl proti nám útočil hodně vyhraněně, přičemž dneska paradoxně navazuje na některé projekty v sociální oblasti, které jsme nastartovali. Jako příklad mohu zmínit „mokré“ denní centrum na Vlhké pro lidi bez domova, což nyní během koronavirové krize protlačil a ukazuje se hned, že jde o velmi potřebný projekt.

Zatímco naše vztahy s ODS se nějak stabilizovaly, u Pirátů, se kterými jsme byli původně v jednom klubu, se to pokazilo. Abych ale neodbíhal od otázky, oni se prostě vymluvili na Roberta Kerndla a nakonec jsme se nedohodli. Marek Fišer sice na začátku volebního období přiznával, že k tomu přišel jako slepý k houslím, de facto to na něj poté, co to odmítla Markéta Gregorová (někdejší brněnská zastupitelka, dnes europoslankyně za Piráty – pozn. redakce), která s koalicí s ODS nesouhlasila, spadlo.

Je dobře, že nebudou vznikat nové podniky. Už toho bylo dost, říká autor Gastromapy Hejlík

sinfin.digital