Honba za „pachateli" minulého režimu nemá smysl. Politizace dějinám škodí, zní z ÚSTR | info.cz

Články odjinud

Honba za „pachateli" minulého režimu nemá smysl. Politizace dějinám škodí, zní z ÚSTR

Nehonit "pachatele" minulého režimu, ale zachovat si kritický odstup a kultivovat diskusi o minulosti, tak vidí hlavní poslání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) jeho současné vedení. Ústav vznikl před deseti lety a zákon mu stanovil dvě oblasti bádání: období nesvobody v letech 1938 až 1945 a totalitní komunistickou moc mezi roky 1948 a 1989. Dnes se výzkumu věnuje v ústavu přes 60 historiků. Kromě bádání se ústav zaměřuje na popularizaci a vzdělávání, za rok jeho semináři prošlo více než 600 učitelů dějepisu.

„Výzkumných projektů máme přibližně 40," řekl ČTK náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka. Zaměřují se na anatomii moci a na to, jak se chová společnost v diktatuře. Platí to o období okupace i komunismu. Na projektech zkoumajících druhé z těchto období pracuje více historiků, kolem 35. Podle ředitele Zdeňka Hazdry to vyplývá z rozsahu tématu i z delšího období, kterou komunistická totalita pokrývala.

Jedním ze zásadních současných výzkumů jsou dějiny Státní bezpečnosti, které historikové rozdělili do tří dílů. První, vztahující se k letům 1948-1953, by měl být dokončen ještě letos. Další z chystaných publikací je Slovník vedoucích funkcionářů KSČ a na počátku příštího roku by měl vyjít slovník se jmény popravených z politických důvodů. "Máme například i projekt o udavačství jako sociální praxi. Kolega se nyní věnuje udavačství v období okupace, ale zajímavé by to bylo i pro období normalizace," zmínil další plány Matějka.

Z období komunistické diktatury se historici věnují i třetímu odboji, spolupráci StB s východoněmeckou Stasi v 70. letech nebo dopingu v komunististickém Československu. "Tuto průlomovou práci o státem podporovaném dopingu dává dohromady náš externí spolupracovník Vít Poláček. Nikde jinde než v Německu to zatím zpracováno není," řekl Matějka.

Historici ÚSTR spolupracují s Archivem bezpečnostních složek, ale také s Národním archivem a s archivy v zahraničí. Mezi nimi Hazdra zdůraznil Archiv bezpečnostní služby Ukrajiny. „Využíváme otevřenost, která nastala po událostech na Ukrajině, po Majdanu. Od té doby máme volný přístup k materiálům, které nás zajímají, co se týká perzekuce Čechoslováků na území někdejšího Sovětského svazu," uvedl. Díky spolupráci s Muzeem Slovenského národního povstání v Banské Bystrici se historici dostali i k materiálům z Ruského státního vojenského archivu.

Ústav se věnuje také vzdělávání, ročně jeho semináře absolvuje přes 600 učitelů. Pro studenty spustil tematický web k Chartě 77, připravil komiks k případu kněze Toufara a zprovoznil aplikaci HistoryLab, která umožňuje interaktivní využití dobových fotografií ve výuce. Podle Matějky vychází činnost ústavu z přesvědčení, že zabývat se dějinami totalit má smysl pro posílení demokracie. Poznání historie podle něj vyžaduje kritický odstup, politizace naopak škodí. "Tam se víří emoce a nedochází k reflexi, ale k utvrzování vlastních postojů, které jsou poté čím dál víc zjednodušující," řekl.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud