Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hrad zavřel senátorům dveře. Štěchovu zástupkyni nechce pustit na schůzku k zahraniční politice

Hrad zavřel senátorům dveře. Štěchovu zástupkyni nechce pustit na schůzku k zahraniční politice

Na středeční schůzce vrcholných ústavních činitelů, kterou svolal prezident Miloš Zeman, bude chybět zástupce Senátu. Hrad odmítl vyhovět žádosti předsedy horní komory Milana Štěcha, který je pracovně v zahraničí a nechce na setkání přizvat ani jeho řádnou zástupkyni, místopředsedkyni Senátu Miluši Horskou. Další ústavní činitelé bez nich proberou sankce proti Rusku, migraci, vztahy s Izraelem a nebezpečí spojené s obchodními válkami. Mluvit budou o koordinaci svých zahraničních cest.

Setkání hlavních politických představitelů státu k zahraniční politice se bude konat téměř po roce a půl. Koordinační schůzky svolává prezident Miloš Zeman. Jejich cílem je, aby si hlavní představitelé České republiky sladili své zahraniční postoje. V minulosti byly schůzky svolávány zhruba jednou za čtvrt roku. Poslední se konala loni v dubnu, podle Jindráka byla pauza způsobena například loňskými sněmovními volbami a následujícími letošními volbami prezidentskými. Před summitem NATO v červenci pak nedokázali představitelé státu nalézt společný termín.

Schůzky se zúčastní vedle Zemana také premiér Andrej Babiš, předseda Sněmovny Radek Vondráček (oba ANO), ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Štěch se z účasti omluvil, protože bude na služební cestě. ČTK minulý týden řekl, že cestu nemohl odložit. Nabízel, že se vrátí dříve a jednání se bude moct uskutečnit od 17:00. Zástupci Hradu mu podle něj nevyšli vstříc. Jindrák řekl, že nešlo ze strany Hradu o úmysl. Najít společný vhodný termín je podle něj velmi složité, a proto jej již nechtěli v kanceláři prezidenta měnit.

Pánský klub

Štěch navrhl jako svého zástupce Horskou, která ho i z titulu své funkce v nepřítomnosti právoplatně zastupuje. Její účast ale zástupci Hradu odmítli, jak oba senátoři řekli ČTK. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka je schůzka určena přímo pro nejvyšší ústavní činitele a ministry obrany a zahraničí.

„Je to nešťastné, je to chyba a jenom to potvrzuje, že jednání Pražského hradu vůči Senátu je nepříliš přátelské.“
Milan Štěch, předseda senátu (Zdroj: Aktuálně.cz)

Politici by měli ve středu na Hradě projednat několik témat. Bude mezi nimi především koordinace jejich letošních zahraničních cest či návštěv cizích státníků v ČR. Mluvit budou také o sankcích zaměřených proti Ruské federaci a o sankcích obecně. Výstupem by podle Jindráka neměl být návrh na odstoupení od protiruských sankcí. "Je to o tom vést nějakou diskusi o účinnosti sankčních režimů a o tom, jak se sankční režimy automaticky prodlužují na Evropské radě, jestli by tam nebyl prostor pro nějakou diskusi o účinnosti a dopadech sankčních režimů," řekl Jindrák.

INFOGRAFIKA: Zeman na veřejnosti

Dalším tématem budou vztahy s Izraelem, kam Zeman pojede na konci listopadu. V Jeruzalémě by mohl otevřít Český dům, ve kterém by společně sídlily agentury CzechTrade a CzechTourism.

Zeman si podle Jindráka přál diskutovat také o nebezpeční obchodních a celních válek, které by mohly negativně ovlivnit českou ekonomiku. Český prezident v minulosti kritizoval postup amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž obchodními válkami hrozí.

Ústavní činitelé mají v plánu probrat výsledky červencového summitu NATO včetně potřeby navýšit obranný rozpočet na dvě procenta HDP. Debatovat se bude i o výročí vstupu ČR do NATO, které připadá na příští rok a o způsobu jeho připomenutí. Politici se pravděpodobně nevyhnou ani problému migrace, stavu jednání o brexitu a předsednictví České republiky Radě Evropské unie a zemím Visegrádu (ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko).

Štěch minulý týden ČTK řekl, že koordinace zahraniční politiky v České republice vázne, což podle něj způsobuje rizika. Jindrák odmítl, že by Česko mělo "několik zahraničních politik". "Já si to až tak úplně nemyslím. Situace v zahraniční politice byla za prezidentů Václava Havla a Václava Klause, troufám si říct, složitější než v současné situaci," poznamenal. V hlavních tématech se podle něj ústavní činitelé shodují.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1