Hrdě k dalšímu masakru. Chovanec kandiduje na šéfa ČSSD. Komentář Petra Holce | info.cz

Články odjinud

Hrdě k dalšímu masakru. Chovanec kandiduje na šéfa ČSSD. Komentář Petra Holce

Vsaďte si na čestné slovo Milana Chovance a určitě vyhrajete majlant. Před čtyřmi roky vyrazil nyní provizorní šéf ČSSD proti tehdy neprovizornímu šéfovi partaje Bohuslavu Sobotkovi v tzv. lánském puči, načež si mu hrdě klekl k nohám a slíbil, že bude „Slávkovi“ sloužit a taky mu „krýt záda“. A ještě pro jistotu přidal, že určitě nechce být šéfem stran, kdyby „Mílovi“ někdo náhodou nevěřil. Načež se jím vloni v létě stal, jak jinak. 

A když ČSSD utrhla v nedávných sněmovních volbách sedmiprocentní masakr, kál se Chovanec znovu. I on uznal, že by měl prostě říct, že nebude na únorovém sjezdu strany znovu kandidovat do jejího vedení, protože co je moc, to je prostě moc i v politice. Nebo spíš málo, vyjádřeno bídným volebním výsledkem ČSSD. „Mojí ambicí je dovést ČSSD do sjezdu a zůstat řadovým členem. Já nejsem spojovatel proudů,“ řekl tehdy. Svatá pravda – to o těch proudech.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

I když po pauze zbytečně dlouhého ticha, i exministr vnitra nakonec pochopil, že jako provizorní šéf strany a jeden ze dvou hlavních volebních lídrů musí přijmout zodpovědnost za historický masakr. A vidíte: uběhl přesně čtvrt rok a po agonické fázi „přemýšlení“ Chovanec v neděli oznámil, že do toho půjde znovu. A dokonce i překvapil, když řekl, že bude kandidovat nejen na místopředsedu ČSSD, jak dlouho nechal spekulovat média, ale rovnou na předsedu! Tak tohle chce fakt „gule“, řekl by Mirek Topolánek.

Ano, jistě: jak už to v politice bývá, během fáze přemýšlení Chovanec bedlivě nastražil uši a vyslyšel hlas především své domovské plzeňské buňky ČSSD, která ho do nejvyšší funkce (kromě té zlínské) nominovala. Říká se tomu poučení z krizového vývoje. Anebo mnohem spíš, že se pachatel vždy vrací na místo činu, prostě si nemůže pomoct. Těžko ovšem říct, co Chovance k jeho zoufalému rozhodnutí vede, samozřejmě kromě touhy po moci. V ČSSD totiž určitě patří k horším kádrům symbolizujícím její úpadek.

Chovanec je politické dítě ulice s legračním titulem z plzeňských práv a méně akademickou minulostí, s nímž si nikdo nespojí jedinou politickou myšlenku – snad kromě ozbrojování tradičně neozbrojeného Česka nebo rádoby hustých tweetů, které nejsou jeho. Jak víme z jeho Facebooku, umí exministr vnitra taky dobře pálit z megakvéru i s jedním okem zavřeným, při vyhlášení kandidatury na šéfa ČSSD ale nejspíš zavřel obě. Takže logicky nevidí, že ČSSD neoživí politicky mrtvý muž jako on. Zatmění, říká se tomu taky.

Chovanec v tom samozřejmě není úplně sám. I volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek předvedl delší reflexní oblouk, když po volebním masakru nedokázal pochopit, že jeho partaj potřebuje novou krev, a on jí po čtvrtstoletí fakt nebude. Nakonec si to ale přečetl v médiích a aspoň zatím to chápe. ČSSD má navíc pro svou bídnou situaci dobrý praktický vzor. Sedmiprocentní volební masakr stihl čtyři roky před ní i ODS, jejího bývalého soupeře v poli třicetiprocentních volebních výsledků.

ODS ale nikdy nevedl Chovanec, a proto na rozdíl od ČSSD pochopila, že i pro minimální obrození potřebuje skutečně novou tvář. Akademik Petr Fiala sice není největší kopa emocí ani legrace na světě, tlustou čárou za horší minulostí ODS ale určitě je. Přitom je to ironie: právě Chovanec nejvíc prahl po tom, aby ČSSD na únorovém sjezdu převzal někdo zvenku, i on na chvíli otevřel aspoň jedno oko. Teď ho ale zase zavřel, zahleděl se mimo stranu a uviděl sebe. Zaslouží si za to upřímný obdiv.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud