Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hrozba povodní v Česku: Ve středních Čechách je místy 3. stupeň aktivity, lidé se museli evakuovat

Hrozba povodní v Česku: Ve středních Čechách je místy 3. stupeň aktivity, lidé se museli evakuovat

V Zaječově na Berounsku byl dnes večer vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity, v obci jsou rozvodněné dva potoky. Vedení obce evakuovalo obyvatele bydlící v blízkosti Jalového potoku, řekla ČTK starostka Irena Nezbedová. Další rozvodněné řeky jsou také na Příbramsku, třetí stupeň byl vyhlášený také na vodní nádrži v Obecnici, řekla ČTK mluvčí středočeských hasičů Vladimíra Kereková.

Meteorologové vydali pro Příbramsko výstrahu před povodněmi s extrémním stupněm ohrožení. Druhý povodňový stupeň je vyhlášen také přímo v Příbrami na říčce Litavce.

Hasiči aktuálně zasahují také v Obecnici, kde čerpají vodu ze zaplavených domů a plní pytle pískem, aby uchránili dosud nezasažené domy. Voda ale již zasáhla několik desítek budov.

Druhý stupeň povodňové aktivity je i v Hořovicích na Berounsku. "Červený potok je na druhém stupni, máme svolanou povodňovou komisi. Na třetí se to pravděpodobně nedostane, takže lidem zatím nehrozí žádné nebezpečí," řekl ČTK starosta Hořovic Jiří Peřina. Výška hladiny je oproti odpoledni zhruba pětinásobná.

Středočeští hasiči evidují od odpoledne v souvislosti s bouřkami desítky výjezdů, především na Příbramsku a na Berounsku. Odstraňují především spadlé stromy a odčerpávají vodu ze sklepů. Před 22:00 začalo podle Kerekové výjezdů ubývat, větším nebezpečím tak nyní je odtékající voda, která rozvodňuje řeky.

"Řeší to Povodí Vltavy ve spolupráci s povodňovou komisí příslušného územního odboru," řekla Kereková. Nevyloučila, že by při zhoršení situace mohl být svolán krizový štáb.

Výstraha před povodněmi platí pro Příbramsko, Rokycansko a okres Plzeň-jih od dnešních 20:40 do 23:40. V Brdech spadlo za uplynulých 24 hodin 60 až 90 litrů vody na metr čtvereční. Výjimečně překročil úhrn srážek i 100 litrů, v oblasti navíc stále prší.

Výstraha před velmi silnými bouřkami platí od dnešních 13:00 až do pátečních 23:00 pro Jihomoravský, Jihočeský, Karlovarský, Plzeňský, Ústecký a Středočeský kraj, výstraha je platná také pro Prahu a Vysočinu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1