Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

I prodavačky v Lidlu berou víc. Pirát Michálek chce od Babiše vědět, proč mají úředníci malé platy

I prodavačky v Lidlu berou víc. Pirát Michálek chce od Babiše vědět, proč mají úředníci malé platy

Úředníci placení z veřejných rozpočtů jsou silně podhodnoceni a jejich platy jsou neutěšené. Stojí to v interpelaci poslance Pirátů Jakuba Michálka, který se v této věci obrátil na premiéra Andreje Babiše. Michálek ve své interpelaci tyto platy porovnává s penězi, které nabízí zaměstnancům obchodní řetězec Lidl, a ptá se, co hodlá vláda udělat pro lepší ohodnocení úředníků především v krajích a obcích.

„Jak je možné, že nástupní mzda v Lidlu je v Praze přes 29 000 Kč, zatímco například pro úředníky územního samosprávného celku je nástupní plat v 10. platové třídě, tj. s již vyžadovaným vysokoškolským vzděláním, pouze 18 810 Kč?“ ptá se Michálek premiéra. Chce také vědět, jaké kroky vláda podnikne a v jakém časovém horizontu.

Babiš ve své odpovědi uvádí, že mzdová politika zaměstnavatelů v podnikatelské sféře nemůže být sama o sobě důvodem k úpravám platových tarifů zaměstnanců ve veřejné sféře. „Je také otázkou, jakou má uvedený příklad jednoho konkrétního zaměstnavatele relevanci pro zhodnocení situace na trhu práce, neboť chybí srovnání s výší mezd nabízených dalšími zaměstnavateli, respektive srovnání s průměrnou mzdovou úrovní v ČR,“ uvádí Babiš. Poukazuje i na to, že platové tarify jsou pro celou ČR stanoveny v jednotné výši bez možnosti jejich zvýšení v regionech s vysokou mzdovou úrovní.

Babiš také připomíná, že vláda v minulých letech platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách pravidelně zvyšovala. Od roku 2014 to znamenalo celkové obecné zvýšení zhruba o pětinu. „Tak jako v minulých letech bude i v letošním roce, s přihlédnutím k aktuální situaci na pracovním trhu, vývoji mezd a cen a personálním potřebám veřejné správy, zvažována také valorizace platových tarifů,“ napsal premiér. Dodal však, že v současnosti nelze vývoj těchto ukazatelů předjímat.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1