Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Inkluze nepomohla. Romské děti ve školách stále diskriminují, uvádí zpráva o stavu lidských práv

Inkluze nepomohla. Romské děti ve školách stále diskriminují, uvádí zpráva o stavu lidských práv

V Česku se i po nastartování inkluze ve vzdělávání objevuje diskriminace romských dětí. Nepřesouvají se sice už do takzvaných zvláštních škol, učí se ale často odděleně v romských třídách či školách. Uvádí to výroční zpráva o stavu lidských práv za loňský rok, kterou by měla v pondělí projednávat vláda. 

„Po nastartování inkluze se začíná objevovat problém vylučování dětí ze společného vzdělávání jiným způsobem. Nejsou již označovány za postižené či znevýhodněné a přesouvány do speciálních škol, ale k oddělování dochází například prostorově,“ uvádí zpráva. Podle ní tak vznikají „čistě či většinově romské školy či třídy“, které se považují za „méněcenné a méně kvalitní“. Autoři podotýkají, že o oddělení svých potomků někdy stojí ale i sami romští rodiče.

Výroční zpráva uvádí, že ombudsmanka se loni setkala s několika případy vylučování romských dětí. Jedním z nich bylo zřízení romské první třídy. Romské děti prý byly méně zralé a hůř připravené na školu. „Pokud na základě tohoto jakkoliv neutrálního kritéria byly téměř všechny romské děti zařazeny do třídy s horší kvalitou výuky, jedná se o klasický případ nepřímé diskriminace,“ stojí ve zprávě.

Ochránkyně práv doporučila romské školáky rozdělit rovnoměrně do ostatních tříd a využít podpůrných opatření i doučování. Předsudky rodičů romských a neromských dětí má překonat dialog a také příprava chlapců a děvčat na společné vzdělávání. Podle ombudsmanky není přijatelné ani odmítání romských dětí v mateřských školách.

Zpráva zmiňuje také případ postiženého dítěte, které nechtěla vzít spádová škola. Ředitelka to zdůvodnila naplněnou kapacitou a odmítavými reakcemi rodičů ostatních žáků, kroky k začlenění nepodnikla. Soud potvrdil, že nepřijetí handicapovaného dítěte do běžné školy bylo diskriminační.

Zpráva upozorňuje i na rozšířené násilí na dětech. Podle dokumentu jsou děti obětí 30 procent spáchaných trestných činů. Celkem se loni staly terčem 9551 činů. Ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo 111 znásilnění a 322 pohlavních zneužití dětí. Sociální pracovníci loni řešili kauzy 2393 týraných, zanedbávaných a zneužívaných chlapců a děvčat. Zpráva poukazuje na to, že ve školách či v jiných zařízeních jsou fyzické tresty zakázány, doma jsou ale stále přijatelné a okolí je toleruje.

Autoři dokumentu upozorňují také na přetrvávající nerovný přístup k bydlení kvůli rase či etnicitě. Některé realitní kanceláře nechtějí romským zájemcům byty pronajímat, odvolávají se na majitele. Podle zprávy se objevují i případy omezování zaměstnávání důchodců, aby firmy mohly přijímat jiné pracovníky. Autoři připomínají i velký rozdíl ve výdělcích žen a mužů, v průměru ženy dostávají o 22 procent méně.

Dokument hodnotí dodržování občanských a politických práv i práva na soudní ochranu či na ochranu zdraví, ale také sociální zabezpečení, zacházení s vězni a postavení cizinců. „V roce 2016 došlo v ČR v oblasti lidských práv k pozitivním posunům. Zároveň stále přetrvávají některé dlouhodobě neřešené problémy a přibývají i problémy nové,“ shrnují autoři. Podle nich omezení práv s sebou nesou i návrhy zákonů proti terorismu či kybernetické kriminalitě, které se dotýkají soukromí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1