Jak bojovat s Babišem v čase, kdy už není stíhaný? Před opozicí je velká výzva | info.cz

Články odjinud

Jak bojovat s Babišem v čase, kdy už není stíhaný? Před opozicí je velká výzva

Sněmovní opozice až na výjimky tápe. Neví, jak adekvátně reagovat na situaci, kdy v čele vlády náhle nestojí trestně stíhaný premiér. Do kritiky Andreje Babiše kvůli kauze Čapí hnízdo investovali téměř všichni aktéři až příliš politického kapitálu, příliš se na to soustředili. Přitom nejpozději od voleb v roce 2017 musí vědět, že „antiBabiš“ nefunguje. Rozhodnutí Městského státního zastupitelství teď od základu změnilo kulisy politického střetu v Česku, ale nevládním stranám by mohlo v tomto ohledu paradoxně pomoct.

A ještě jeden efekt nelze po událostech posledních týdnů vyloučit: Pokud politici kvůli Babišovu trestnímu stíhání striktně odmítali být s ním v koalici, je otázka, zda někteří z nich nezačnou v tomto ohledu pragmaticky otáčet. Typicky to lze ilustrovat na občanských demokratech. ODS nikdy ve své historii nebyla v opozici déle než dvě volební období za sebou. Lze tedy logicky předpokládat, že teď ve straně začnou sílit hlasy těch, kteří budou volat po návratu k moci i v momentě, kdy se někdejší nejsilnější pravicové straně opět nepodaří vyhrát volby. A tomu zatím vše nasvědčuje.

„Domnívám se, že Andrej Babiš a hnutí ANO téměř jistě vyhrají příští sněmovní volby, otázkou je, s kým by mohli vytvořit koalici,“ klade si řečnickou otázku v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Ladislav Cabada. A pokud Babiš zůstane na „svých“ třiceti procentech a nikomu z konkurentů se nepodaří dostat před něj, bude si moct vybírat. Programově je jeho hnutí natolik amorfní, že si lze bez problému představit, kterak vládne prakticky s kýmkoli. Piráty nebo ODS počínaje, Okamurovou SPD nebo komunisty konče.

Podle Cabady navíc nelze vyloučit, že prezident Zeman bude ochoten jmenovat menšinovou vládu složenou pouze z nominantů hnutí ANO a udržovat ji při životě nehledě na to, že by teoreticky nezískala podporu sněmovny. „Otázka, kdo by případně byl ochoten vstoupit do koalice s hnutím ANO, se mi tak zdá spíše podružná,“ uvažuje politolog. 

Faktem je, že jde o hodně předčasné úvahy. Nejbližší volby (v tomto případě krajské), které otestují kondici a věrohodnost opozice, nás čekají až příští rok na podzim. Opozice bude muset do té doby najít způsob, jak s Babišem bojovat o hlasy voličů v čase, kdy se zbavil trestního stíhání  (pro pořádek dodejme, že do dění ještě může zasáhnout šéf žalobců Pavel Zeman). A už teď je jasné, že si Babišovi oponenti nevystačí jen se „strašením“ lidí v tom smyslu, že je předseda hnutí ANO hrozbou pro budoucnost demokracie, pro už i tak vachrlatý právní stát, anebo pro naši prozápadní orientaci. Jakkoli lze oprávněně lamentovat nad tím, že Babiš kumuluje moc, a hořekovat nad tím, v jak kolosálním střetu zájmů se nachází či jak stát zneužívá pro svůj privátní byznys, mnohé voliče to zjevně nepřesvědčí.

Pokud tedy formace ve středu politického spektra a napravo od něj uvažují o nějaké formě společného postupu, bude zajímavé sledovat, zda naleznou programovou shodu v pozitivním slova smyslu. Negativní přístup – tedy že zkrátka nechtějí Babiše u moci – dostatečným tmelem být nemusí a dosud nezačal fungovat. „Pokud jde o možnosti ideového střetu mezi opozicí a vládou, respektive Babišem, pak nelze počítat s tím, že by se opozice dokázala nějak programově integrovat, snad na nějakém minimu v podobě několika základních a zásadních témat či bodů,“ myslí si Cabada.

Faktem je, že Babiš opozici tento férový střet v duchu tradiční politiky hodně komplikuje. Je to dané charakterem současného hegemona české politiky – ANO je programově plytké, neukotvené a přizpůsobuje se pružně voličské poptávce. „Program hnutí ANO je stále nejasný, velmi proměnlivý, závislý na momentální náladě lídra hnutí a jeho marketingově orientované politice reagující na průzkumy veřejného mínění, tedy nadbíhání momentální většině voličů,“ připomíná Cabada. 

Přesto podle něj platí, že téma „Babiš“ různorodou a roztříštěnou opozici ve sněmovně integruje či integrovalo. „Ale otázkou je,“ dodává politolog, „nakolik může liberálně-konzervativní stranu typu ODS na jedné straně a liberálně-ekologicko-anarchizující Piráty integrovat nějaké zásadní programové téma“. Zde je třeba připomenout, že Piráti z logiky věci účast na alianci s tradiční pravicí odmítli. Jde podobně jako u hnutí ANO o protestní formaci a soudě dle nedávných slov předsedy Ivana Bartoše pro Novinky, je pro ni premiérovo hnutí přeci jen nepatrně přijatelnější, což dokládá i odkazem na jejich koalici v Ostravě. A snad to platí i obráceně. „Pro mě jsou zbytky ANO po odchodu Andreje Babiše ideově méně škodlivé než Piráti,“ glosoval Bartoše nedávno v našem Insider podcastu poslanec Marek Benda z ODS.

Cabada je nicméně přesvědčený, že téma „Babiš“ má podobně integrující potenciál, jaký mělo třeba téma „Mečiar“ na Slovensku v letech 1994 až 1998 a později. „Ve volbách v roce 1998 se tam podařilo sestavit velmi nesourodou vládu Mikuláše Dzurindy, která vrátila Slovensko na demokratickou a prozápadní cestu.“ Přestože je podle něj otázka, zda je srovnání Babiše s Mečiarem férové, zdůrazňuje, že hnutí ANO spekuluje o spolupráci, anebo přímo spolupracuje s radikálními či dokonce extremisticky vyprofilovanými subjekty typu KSČM a SPD. „Babiš se chová jako predátor a politický podnikatel a toto bude opozice – a pravděpodobně i část ČSSD – i nadále zdůrazňovat,“ uzavírá politolog.

Svým způsobem je situace přehledná: buď v některé opoziční straně převládnou oportunisté, kteří začnou připouštět vládu s Babišem, který si pak bude své koaliční partnery vybírat, anebo zůstane odkázán na strany, které s ním jsou ochotné spolupracovat už nyní (většinu má dnes i bez ČSSD, tedy s SPD a KSČM). O poměru sil obou vyprofilovaných bloků rozhodnou voliči. Navrch má zatím jasně ten Babišův a Zemanův, který reprezentuje, jak pravil právě prezident po volbách, to „druhé“ Česko.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud