Jak bojovat s kůrovcem? Zpřísnit dohled a zvýšit kapacitu zpracovatelů | info.cz

Články odjinud

Jak bojovat s kůrovcem? Zpřísnit dohled a zvýšit kapacitu zpracovatelů

Kůrovec představuje velkou hrozbu pro naše lesy. Jak proti nebezpečnému škůdci bojovat? Podle předsedy představenstva dřevařsko-lesnické společnosti Dřevo Vysočina Ivo Mittermayera by pomohlo zapojení všech majitelů a správců lesních i nelesních pozemků a zároveň urychlení zpracování kůrovcového dřeva v blízkosti postižených oblastí. I tak se ale v budoucnu nejspíš nedostatku smrkového dřeva nevyhneme.

S jakými konkrétními problémy se správci lesů v současné situaci během kůrovcové kalamity nejčastěji potýkají?

Jedním z hlavních problémů, který vidím zde na Vysočině, je nucená změna v plánech a postupech těžby. Vlastníci lesů se obvykle musí řídit desetiletým plánem těžby, podle kterého například mohou vytěžit jen určitý počet kubíků dřeva určitého druhu. Nyní jsou ale nuceni těžit kůrovcové dřevo, a to nad rámec svých desetiletých plánů.

A co potom s vytěženým dřevem? 

S ním je největší problém ten, že pily mají jen omezené kapacity a dřevo tak vlastně není komu prodávat. Jeho cena je tím pádem velmi nízká a správcům lesů nezbývají prostředky na pěstební práce, jako je likvidace klestu, zalesňování a podobné pro les důležité činnosti.

Co by podle vás mohlo proti kůrovcové kalamitě a při zmírňování jejích dopadů pomoci?

Co se lidského faktoru týče, tak by jednoznačně pomohlo důsledné zpracovávání nahodilé těžby a včasná likvidace a asanace dříví napadeného kůrovcem. Odborný lesní hospodář musí komunikovat s vlastníky lesů, kteří kolikrát nejsou zasvěceni do problematiky ochrany lesa. V porostech by mělo být důsledně vyznačeno dříví, které je třeba asanovat a vlastníky lesa důsledně kontrolovat. Ve spolupráci se Státní správou lesů by pomohlo zavedení přísnějších postihů majitelů, kteří se zpracování kůrovce nevěnují a nedbají nařízení.

Na Vysočině, kde působíte, je situace momentálně velmi vážná. Jak vidíte její vývoj do budoucna? 

Velmi záleží na počasí. Kůrovci vyhovuje suché prostředí a podle pro nás nepříliš optimistických vyhlídek na další roky to vypadá, že sucha budou i nadále pokračovat. Je to jeden ze zásadních faktorů. Kůrovec nejen na Vysočině způsobuje masivní devastaci lesů. Neprobíhá v nich plánovaná těžba, jsou otevřené větru, který porosty dále láme a vznikají příliš velké holiny, kde mají nové sazenice menší šanci se uchytit. 

Hovoří se o tom, že v důsledku napadení lesů kůrovcem nás čeká nedostatek smrkového dřeva. Jsou tyto obavy důvodné? 

Bohužel ano. Pokles podílu smrků v našich lesích bude až kritický. Díky kůrovci se už nyní těží smrky, jejichž těžba byla naplánována až v nadcházejících letech. A i v případě, že bude probíhat intenzivní sázení nových smrčků, potrvá desítky let, než se smrkové porosty obnoví. Takže výpadek smrkového dřeava je zcela reálné očekávat.

Jak kůrovcovou kalamitu pocítí spotřebitelé a běžní lidé?

U již zpracovaného dřeva se zatím pro konečné odběratele nic moc nemění a snad to tak i zůstane. Pily mají i přes přebytek těženého dřeva jen určitou kapacitu  a množství hotových výrobků i jejich cena je tak na trhu relativně stabilní. Obecně je zpracovatelská kapacita v Česku malá a její navyšování je administrativně složité a zdlouhavé. Nicméně jak už jsem říkal, do budoucna navíc hrozí v určité míře krize pro stavebnictví, jelikož smrkové dřevo je nejoblíbenějším stavebním dřevem a jeho nedostatek trh určitě pocítí.

A co ekologické dopady? Přece jen úbytek lesů určitě nějaký dopad mít bude...

Není to jen samotný úbytek stromů v lesích, ale jsou v tom i další věci, které třeba na první pohled nezasvěceného člověka nenapadnou. Své o tom ale vědí třeba lidé v jižních Čechách. Právě kvůli nedostatku dřevozpracujících podniků se část dřeva vozí do Rakouska, kde je zpracováno a konečné výrobky se vrací zpět. Obyvatelé jihočeských obcí tak mohou pozorovat zvýšené množství nákladních aut na silnicích, která přepravují dřevo a dřevěné výrobky. A to, jak jistě uznáte, je mnohem méně ekologické, než provoz pil. Jenže pily jsou považovány za znečišťovatele, takže jejich provoz, natož otevírání nových, je nesmírně komplikované, což je tak trochu bludný kruh.


 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud