Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak by to pochopila ta hloupá masa? Ptali se filmařky, která točila o střetu evropské a muslimské kultury

Jak by to pochopila ta hloupá masa? Ptali se filmařky, která točila o střetu evropské a muslimské kultury

Za svůj scénář k filmu Jako v ráji o střetu evropské a muslimské kultury získala režisérka a scénáristka Lucia Klein Svoboda skvělé reakce odborné veřejnosti i hlavní cenu Filmové nadace. To, co od Státního fondu kinematografie nezískala, bylo dost možná to nejdůležitější. Peníze na vznik filmu. „Řekli mi, že k problematice nemáme ten správný přístup a vyjádřili obavy, ´jak by to pochopila ta hloupá masa,´“ říká nyní pro INFO.CZ režisérka.

Dvě rozdílné kultury a čtyři středoevropské země. To je hlavní rámec scénáře k filmu Jako v ráji režisérky Lucie Klein Svobody, který loni v Karlových Varech získal hlavní cenu Filmové nadace. Na střet křesťanské a muslimské kultury, který v posledních letech rezonuje v celém evropském prostoru, se film dívá prizmatem čtyř milostných příběhů ze čtyř zemí Visegrádu – Slovenska, Maďarska, Polska a České republiky.

Své příznivce si Kleinové scénář našel rychle. „Tento film má potenciál zasáhnout celý kontinent,“ doporučil jej třeba předseda Filmové nadace Ivo Mathé. Odpůrci se však nalezli zrovna tak. Podle režisérky a scénáristky mezi ně například patří například Státní fond kinematografie, který autorům odepřel finanční podporu.

„Komise Státního fondu kinematografie usoudila, že k problematice nemáme ´správný‘ přístup a vyjádřila obavy, ´jak toto závažné téma pochopí ta hloupá masa´,“ vysvětluje nyní Svoboda, která se společně se svým manželem Petrem Klein Svobodou film rozhodla přesto natočit s využitím soukromých zdrojů. „Fond by nás prý podpořil jen tehdy, pokud bych to celé přepsala, neboť lidi je třeba vychovávat. My se ale na rozdíl od nich domníváme, že lidé hloupí nejsou.“

Svobodovi se nyní alespoň část peněz nyní snaží sehnat prostřednictvím crowdfundingové kampaně mezi lidmi.

I přes kontroverzní téma nejde u Jako v ráji o prvoplánový scénář; o jednu z narací, které s oblibou využívají třeba některé politické strany a hnutí. „Při práci na scénáři jsme zapojili několik expertů na islám z evropské akademické obce,“ vysvětluje režisérka s doktorátem ze sociálních věd.

Manželé Lucie a Petra Klein Svobodovi již spolu dříve do světových kin uvedli celovečerní film Pirko, který se rovněž věnoval choulostivému sociálnímu tématu - násilné prostituci a dětí z dětských domovů.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1