Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak se bude jednat o vydání Babiše? Ve výboru přinejmenším dvakrát, pak přijde na řadu sněmovna

720p360p

Sněmovní mandátový a imunitní výbor bude o policejní žádosti o vydání bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO) a předsedy poslaneckého klubu hnutí Jaroslava Faltýnka v kauze Čapí hnízdo jednat přinejmenším dvakrát. Poprvé se sejde příští pátek, ale oba poslance si pozve až na další jednání, a pokud by potřeboval doplnit další informace, uskutečnila by se ještě jedna schůze. ČTK to dnes řekl místopředseda výboru Martin Plíšek (TOP 09). Sněmovna musí policejní žádost zařadit na program své nejbližší schůze, která začne 5. září.

Na prvním jednání o záležitosti příští pátek určí členové výboru ze svých řad zpravodaje, kteří k policejní žádosti vypracují zpravodajskou zprávu. Bod pak bude přerušen s tím, že na další jednání budou pozváni Babiš a Faltýnek, aby se k žádosti o vydání vyjádřili. Obdobně výbor postupoval už dříve v případě žádostí, které se týkaly jiných poslanců.

Pokud je žádost postačující a náležitě zpracovaná a zpravodajové učiní nějaké závěry, stačí dvě schůze výboru, aby na té druhé výbor hlasoval o doporučení Sněmovně, uvedl Plíšek.

Jednání výboru jsou ze zákona vždy neveřejná. Zákon o jednacím řádu Sněmovny stanoví, že jednání výboru se mohou zúčastnit jen jeho členové a další osoby, u kterých to stanoví Ústava. Jiní lidé se mohou zúčastnit jednání mandátového a imunitního výboru jen s jeho souhlasem.

720p 360p
Čapí hnízdo

Pokud Sněmovna Babiše s Faltýnkem vydá a oba poté v podzimních volbách obhájí své mandáty, musela by Sněmovna o jejich vydání hlasovat znova. Předsedkyně výboru Miroslava Němcová (ODS) na dotaz ČTK uvedla, že podle právního stanoviska, které si vyžádala, by v případě znovuzvolení opět nabyli imunitu, a policie by o jejich vydání musela žádat znovu nově zvolenou Sněmovnu. Tento názor zastává i místopředseda výboru Plíšek.

Faltýnek a Babiš čelí trestnímu oznámení v souvislosti s Čapím hnízdem od sklonku roku 2015. Farma patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat jejího majitele. Díky změně dosáhla na padesátimilionovou evropskou dotaci. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se vrátila mezi firmy Agrofertu. Babiš na loňské mimořádné schůzi Sněmovny svolané z popudu opozice řekl, že v době získání dotace vlastnily farmu jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.

Server neovlivni.cz napsal, že existují důkazy, že Babiš byl do financování projektu detailně zasvěcený. Například podepsal dohodu o ručení za úvěr, kterým Farma Čapí hnízdo pokrývala další část výstavby. Faltýnek byl v rozhodné době místopředsedou představenstva holdingové firmy ZZN Pelhřimov, která jeden čas Farmu Čapí hnízdo ovládala. Podle policie se podílel na účelovém vyvedení Farmy Čapí hnízdo z holdingu tak, aby splnila pravidla pro udělení dotace, napsal server.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1