Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak to bude mít Jiří Kajínek s důchodem? Zatím odpracoval jen 4 roky

Jak to bude mít Jiří Kajínek s důchodem? Zatím odpracoval jen 4 roky

Třiadvacetiletý pobyt za mřížemi zanechal jistě na Jiřím Kajínkovi (56) výrazné stopy. Na psychice, sociálním cítění, fyzické kondici, má ale i ekonomické dopady. Bude mít třeba nárok na důchod? A kdy půjde do penze?

Když dosáhne český občan důchodového věku, což je v případě Jiřího Kajínka 64 let a čtyři měsíce, většinou má nárok na starobní důchod. Podmínkou je, aby měl zákonem požadovaných, v jeho případě 35 odpracovaných let, případně 30 let tzv. »čisté« doby pojištění, tj. bez zahrnutí náhradních dob (studium, vojenská služba).

 

Co se týče náhradních dob, může si započítat čtyři roky, kdy se učil na opraváře zemědělských strojů ve Chvaleticích a udělal maturitu. Další možností by bylo započtení doby vojenské prezenční služby. Na vojně ale nebyl, podařilo se mu získat tehdy mezi mladými kluky velmi populární modrou knížku, tedy nezpůsobilost k výkonu vojenské služby. Takže za vojnu se mu nic nezapočítá. A teď to hlavní, kolik let zatím odpracoval na důchod?

 

720p 480p 360p 240p
Kajínkova cesta na svobodu

Pracoval necelé tři roky od roku 1983 do roku 1985. Nastoupil tehdy do pražské lokomotivky jako strojník v úpravně vody. Bral 3200 měsíčně, což byly na tu dobu celkem slušné peníze. Ale nesrovnatelné s tím, na co si přišel levárnami, tedy vykrádáním bytů, hazardem a vekslováním. Takže si to zařídil tak, že svým dvěma kolegům vyplácel měsíčně každému dva tisíce a ti za něho makali a na vrátnici mu vždycky označili píchačku. A on se mohl v klidu věnovat krádežím, »řemeslu«, které mu šlo nejlépe od ruky.

V roce 1985 spadla klec, dostal sedm let natvrdo. Byl to jeho druhý trest (po roční base, ke které byl odsouzen v roce 1982 a odseděl si sedm měsíců). Sečteno a podtrženo, odpracovaná doba započitatelná Kajínkovi do důchodu se pohybuje maximálně kolem čtyř let i s krátkým zaměstnáním v roce 1990 po propuštění z vězení.

Celý článek najdete na Blesk.cz. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1