Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jako nástup fašismu, reagoval na akci aktivistů ředitel divadla. Je to podle něj varovný signál

Jako nástup fašismu, reagoval na akci aktivistů ředitel divadla. Je to podle něj varovný signál

Ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser označil sobotní narušení kontroverzní hry Naše násilí a vaše násilí za překročení hranic a varovný signál společenského vývoje. Událost, kdy asi 20 aktivistů vstoupilo na jeviště a bránilo hercům pokračovat, mu připomněla scény z filmů o nástupu fašismu.

"Brněnští náckové" podle Glasera chtěli vzít spravedlnost do vlastních rukou. "Snaha zakazovat nějaké umění je vždy něco nebezpečného," zdůraznil Glaser v rozhovoru.

Představení chorvatského režiséra Olivera Frljiče tvořilo součást festivalu Divadelní svět organizovaného Národním divadlem Brno. Glaser nelituje rozhodnutí zařadit na program inscenaci, která je kritická k současné Evropě a využívá provokativní prostředky.

"Stojím si za tím, byť jsme neviděli představení v klidu," uvedl. Vystoupení aktivistů z hnutí Slušní lidé podle něj dalo představení ještě další, naléhavější kontext. Zvýraznilo téma celého letošního festivalu, jímž je svoboda a její křehkost.

Část publika, zejména příznivci Slušných lidí v modrých tričkách, začala po několika minutách představení hvízdat, dupat, pak vtrhli přímo na jeviště, utvořili řetěz a natlačili herce dozadu ke stěně z benzinových kanystrů. Reagovali tak na scénu, kdy se herci svlékli donaha a začali se objímat a dotýkat. Aktivisté žádali představení ukončit a odešli až po desítkách minut, když je k tomu vybídli policisté z antikonfliktního týmu.

Nahota, která byla bezprostředním spouštěčem protestu v sále, není podle Glasera na evropských jevištích v posledních 20 či 30 letech ničím mimořádným. "Už dlouho je to součást běžné inscenační výbavy," doplnil Glaser. Předem diskutovaná scéna, v níž herec ztělesňující Ježíše znásilňuje muslimskou ženu, představení završovala. Aktivisté Slušných lidí už v tu chvíli v sále nebyli.

Herci, kteří v představení účinkují, jsou podle Glasera na různé protesty zvyklí i z jiných měst, kde hostovali. Kdykoliv se ale něco začalo dít přímo v sále, okamžitě prý zasahovala policie. Postup brněnských policistů označil Glaser za liknavý. Antikonfliktní tým podle něj do sálu vstoupil až po mnoha telefonátech a žádostech. Glaser s rektorem Janáčkovy akademie múzických umění Petrem Oslzlým také osobně šli za velitelem zásahu.

Podle policejního mluvčího Pavla Švába byli policisté připravení v blízkosti divadla. Neměli informace o násilném jednání. Uvnitř byla bezpečnostní služba zajištěná pořadateli.

Glaser se ale domnívá, že policie měla zasáhnout už v situaci, kdy na jeviště koordinovaně vstoupila skupina aktivistů a začali herce natlačovat ke stěně. Přece nelze čekat, až někdo začne něco ničit nebo dojde k násilí, míní Glaser.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1