Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jara se nedočkáme ani na Velikonoce. Oteplit se má až v polovině dubna

Jara se nedočkáme ani na Velikonoce. Oteplit se má až v polovině dubna

Současné chladné počasí zůstane v Česku minimálně do konce března, v polovině dubna má být už tepleji, přesto se teploty dostanou jen k dlouhodobému průměru. Příští týden spadne v porovnání s dalšími třemi týdny i více srážek. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který dnes zveřejnil na webu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle jeho aktuální předpovědi bude pršet i o nadcházejících velikonočních svátcích, kdy na horách může ještě i sněžit, nejvyšší denní teploty budou kolem deseti stupňů Celsia.

Celé období od 26. března do 22. dubna meteorologové očekávají teplotně i srážkově slabě podprůměrné nebo průměrné.

Srážkově bohatší má být přitom konec března, naopak v dubnu bude pršet méně, než je obvyklé pro toto roční období.

Z hlediska teplot pak mají být podprůměrné zejména nadcházející dva týdny, kdy se podle ČHMÚ průměrné týdenní teploty dostanou na zhruba čtyři stupně. Nejnižší teploty budou většinou kolem nuly a přes den bude kolem deseti stupňů. V dalších dvou týdnech vystoupají teplotní minima nad nulu a maxima budou se dostanou až k 15 stupňům.

„Je ovšem velmi pravděpodobné, že během předpovědního období bude docházet ke krátkodobým, někdy i velmi výrazným změnám teplot, což tento výhled počasí nemůže postihnout. Takovéto výkyvy jsou ovšem pro tuto roční dobu obvyklé,“ uvedli meteorologové.

Průměrná teplota v nadcházejících čtyřech týdnech je rovných sedm stupňů Celsia. Nejchladněji bylo touto dobou v roce 1958, kdy teplota v průměru dosáhla 3,6 stupně Celsia. Naopak nejtepleji bylo v roce 2009 s průměrnou teplotou 10,8 stupně.

Pijete o Velikonocích zelené pivo? Zde zjistíte, kam na něj zajít a jak se vyrábí>>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1