Jde to i bez kvót, nepochybují úspěšné ženy. Prosazují se i v armádě | info.cz

Články odjinud

Jde to i bez kvót, nepochybují úspěšné ženy. Prosazují se i v armádě

Ženy k úspěšné kariéře nepotřebují pozitivní diskriminaci. Takové bylo hlavní poselství páteční konference Jde to i bez kvót, na které se objevily úspěšné podnikatelky, političky nebo lékařky. V den Mezinárodního dne žen chtěly prostřednictvím vlastních příběhů a příkladů dokázat, že schopné ženy se dokáží bez pomoci prosadit i v tradičně mužských kolektivech, byť to může být někdy těžké.

Záštitu nad akcí převzal europoslanec Jan Zahradil, předseda Aliance konzervativců a reformistů v Evropě. Na konferenci promluvila například lékařka a proděkanka 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Monika Arenbergerová, právnička Dagmar Raupachová nebo spisovatelka Markéta Lukášková.

„Osmý březen je Mezinárodním dnem žen a nemá zatím u nás – kteří jsme zažili předlistopadové doby – příliš dobrou pověst. Právě proto jsme chtěli udělat nějakou akci, která by nebyla oslavou jako z let minulých. Napadlo nás připravit něco od žen, pro ženy, a tak vznikla idea této konference. V politicky korektní mluvě se často objevuje, že bez kvót se ženy nemohou prosadit, ale myslím, že kvalita si vždycky najde cestu sama, a proto je možné, aby ženy byly schopné i bez kvót, což naše dnešní řečnice dobře dokazují,“ vysvětluje Zahradil.

Jednou z panelistek byla i mluvčí Generálního štábu Armády ČR Magdaléna Dvořáková. „Ve členských státech NATO je žen v ozbrojených silách průměrně 11 %. Nejvíce žen v armádě z členských zemí má Maďarsko, a to kolem 20 %. Češi mají 12,6 % a nejméně v rámci NATO má Turecko, které má v armádě 0,8 % žen. Množství žen v ozbrojených složkách jednotlivých států je pak dobře znatelné i při jednáních NATO,“ popisovala Dvořáková situaci, kterou sama dobře zná. Je i členkou Výboru NATO pro genderové hledisko.

„Výbor existuje už více než 40 let, byť zpočátku se jmenoval jinak. Vznikl především proto, že přestože hlavní členské státy NATO už měly ženy ve svých ozbrojených složkách, tak jiné státy v 70. letech příliš ne. Výbor se tak měl zabývat tím, jaká je role žen v ozbrojených složkách,“ dodává mluvčí Generálního štábu. Zlom podle ní přišel v roce 2000: „Rada OSN tehdy přijala rezoluci Ženy, mír a bezpečnost. A protože zabývat se jí chtělo i NATO, dostal ji na starost právě náš výbor. Téma žen v ozbrojených silách pak bylo doplněno o využití genderového hlediska v rámci operačního nasazení, když vojáci začali jezdit na zahraniční mise.“

Právě na službě v armádě, která je mnohde stále vnímaná jako především mužská záležitost, by se mělo začít podílet ještě více žen. „Armáda bude vždycky mužsky dominantní. Společnost se ale mění a demografie není tak příznivá, abychom vybírali jen ty nejlepší z mužské populace. Proto je nutné ty nejlepší vybírat z celé společnosti,“ vysvětluje Dvořáková důvody této proměny.

Zajímavá je ale situace i v oborech, kde vládne spíše genderová vyrovnanost. „Ve zdravotnictví jsou síly vyrovnané, je tam zhruba stejně žen jako mužů. Do vyšších rozhodovacích pozic v nemocnicích se ale dostávají z 80 % muži,“ tvrdí proděkanka Monika Arenbergerová. Na univerzitách ve studijních oborech už podle ní začínají převládat ženy, ale z části z toho důvodu, že mzdové ohodnocení ve zdravotnictví mužům přestává vyhovovat. 

Změna nastává i ve službách, jak potvrdila spoluzakladatelka letecké společnosti Travel Service Lenka Viková. „V naší společnosti máme 5 % žen-pilotek a 29 % mužů-stewardů. A musím poznamenat, že mzdy mají stejné,“ dodává Viková na konto jednoho z nejčastěji zmiňovaných rozdílů, kterým je právě neférové finanční ohodnocení žen.

Článek vznikl za podpory Skupiny evropských konzervativců a reformistů.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud