Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Je to jak Kafkův Zámek“. Soud se zastal cizinců, kteří nemohou požádat o víza

„Je to jak Kafkův Zámek“. Soud se zastal cizinců, kteří nemohou požádat o víza

Visapoint – podle zkušenosti řady Vietnamců a Ukrajinců základní překážka pro příchod za prací do Česka – se dočkal další kritiky. Nejvyšší správní soud se zabýval dvěma případy, které vystihují letité potíže s podáváním žádostí o víza. A zastal se cizinců, kteří se neúspěšně pokouší sehnat termín schůzky na konzulátu. Úřady se podle něj musí zařídit tak, aby přijímání žádostí, zvládaly. Současný systém soudci dokonce přirovnaly ke Kafkovu Zámku.

Dlouholeté problémy se týkají především Ukrajinců a Vietnamců. Pokud si chtějí požádat o zaměstnaneckou kartu, která by jim umožnila příchod do Česka, musí se ke schůzce na konzulátu přihlásit přes elektronický systém Visapoint. To je ale v praxi téměř nesplnitelný úkol. Systém totiž generuje jen velmi omezené množství termínů a ty podle zkušenosti cizinců vůbec nejsou k dispozici. Jedinou možností je zaplatit zprostředkovatelům, kteří za sjednání termínů požadují až stovky eur. Na absurdní situaci si dlouhodobě stěžují samotní cizinci, ale i firmy. Situace se přesto nelepší. „Ti, kteří služeb „zprostředkovatelů“ nechtěli využít, se do „Kafkova Zámku“, jímž se takto ambasády staly, snažili probít nejrůznějšími kreativními způsoby,“ říká k systému soudce Karel Šimka.

Nejvyšší správní soud rozhodoval ve dvou konkrétních případech. V tom první šlo o to, zda má být žalovaným ministerstvo zahraničních věcí, nebo ambasáda, v případě, že ambasáda zabránila žadatelce v osobním podání žádosti o zaměstnaneckou kartu v úředních hodinách.

Cizinci v Česku.Cizinci v Česku.autor: Info.cz

„Ambasáda žádost nechtěla přijmout, jelikož žadatelka, vietnamská občanka, se předtím k získání termínu pro osobní podání žádosti nezaregistrovala v systému Visapoint. Žadatelka však tvrdila, že se registrovat ani nemohla, neboť žádný volný termín nebyl k dispozici,“ vysvětluje Sylva Dostálová z Nejvyššího správního soudu. Také v druhém případě se jednalo o vietnamského žadatele, kterému podle jeho tvrzení Visapoint nenabízel žádný volný termín.

NSS správní soud se přitom nefunkčním Visapointem nezabýval zdaleka poprvé. „Minimálně od roku 2012 problém s Visapointem jasně pojmenoval a ministerstvu zahraničních věcí důrazně řekl, že je třeba ho řešit. Přesto nezákonná praxe další dlouhé roky pokračovala. Visapoint dlouhodobě nabízel jen minimum volných časových „okének“ k osobnímu podání žádostí. Ministerstvo zahraničních věcí a ambasády ve Vietnamu a na Ukrajině tím dlouhá léta protizákonně řešily přetlak zájemců o česká pobytová oprávnění,“ popisuje Dostálová. Žadatelům tím fakticky znemožnily žádost o povolení k dlouhodobým pobytům či o dlouhodobá víza podat a hnaly je do rukou drahých zprostředkovatelů.

Podle aktuálního rozhodnutí soudu mají úřady uspořádat vyřizování žádostí tak, aby je byly schopné zvládat. „Musí v každém případě umožnit žadatelům podat takové žádosti lidsky důstojným způsobem v přiměřeném čase,“ zní z NSS. Do doby, než tomu tak bude, považuje za řádně podanou i takovou žádost, kterou žadatel nemohl podat osobně. „Žadatel tedy jen kvůli tomu, že žádost nepodal osobně, nemůže být z procesních důvodů odmítnut,“ říká Dostálová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1