Jeden mrtvý každých 15 minut. Zázrak jménem antibiotika se vyčerpal, za dveřmi je globální problém | info.cz

Články odjinud

Jeden mrtvý každých 15 minut. Zázrak jménem antibiotika se vyčerpal, za dveřmi je globální problém

Alarmující zprávu nedávno vydalo americké Centrum pro prevenci nemocí. Popisuje, jak klesá účinnost antibiotik, respektive jak roste tzv. antibiotická rezistence. A přestože se dokument věnuje situaci v USA, jedná se o globální krizi, která může mít dramatické dopady. „Přestaňme mluvit o tom, že se ‚post-antibiotická‘ éra blíží. Už nastala,“ vystihují to vědci.

„Každých patnáct minut zemře v USA jeden člověk, protože antibiotika už nejsou efektivní… To je 35 tisíc mrtvých ročně,“ začíná text serveru Vox, který se zprávě amerického centra věnuje. „Celkem 700 tisíc lidí umírá každý rok po celém světě na nemoci odolné vůči lékům. A pokud neuděláme radikální změnu, může to číslo do roku 2050 stoupnout na 10 milionů.“

Prezident České lékárnické komory Aleš Krebs na dotaz INFO.CZ odhaduje, že závažnost problému u nás bude podobná. Používáme sice jiná antibiotika, ale ta jsou pro vznik odolnějších bakterií ještě příhodnější. Čeští lékaři častěji předepisují ta širokospektrální, která sice zabírají proti více nemocem, ale mají i vyšší potenciál vytvářet rezistenci než ta úzce zaměřená, jako je třeba „obyčejný“ penicilin.

Začněme ale skutečným případem. Robert Šprunek se v pražské Všeobecné fakultní nemocnici chystal na transplantaci kostní dřeně. Nakazil se tam ale takzvanou nozokomiální infekcí od souseda na pokoji a zemřel. „Bylo mu 43 let a zanechal po sobě dvě děti,“ řekla tehdy jeho matka, která se pak s nemocnicí soudila.

Není podstatné, jak tento spor dopadl. Podstatné je, že zemřel člověk kvůli typické nemocniční nákaze – klostridii, jíž se říká bakterie „zabiják“. Reaguje totiž na málokteré antibiotikum a nefungují na ni ani speciální „antibiotické koktejly“. Člověk v krajním případě přijde do nemocnice třeba se zlomenou rukou, ale zemře kvůli infekci.

Klebsiella pneumoniae – antibiotická rezistence

Nejúčinnější lék století přestává fungovat 

„Je vážnou skutečností, že se vyskytují už tak odolné kmeny bakterií, že je problém s dostupností jakéhokoliv účinného antibiotika, takže lidé skutečně umírají. A můžeme si za to ve velkém procentu sami,“ říká pro INFO.CZ prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. „Ta odolnost bakterií se ovšem nevyvinula sama od sebe. Za to může právě fakt, že ony jsou schopny vytvořit si takovou obranu, že laicky řečeno odrazí nájezd zničujících antibiotik dřív, než té buňce vážně ublíží a než ji samotnou zničí,“ vysvětluje Krebs.

Česko to poměrně dlouho nechtělo pochopit a přidat se k evropskému postoji, který vnímá hrozbu smrtelných nákaz (nejen v nemocnici) jako skutečně reálnou. Teprve po roce 2012 se věci pomalu začaly měnit díky mezinárodní aktivitě mnohých lékařů a lékárníků. Takže ještě v roce 2013 se u nás slovy tehdejší mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívové teprve „diskutovalo o vzniku laboratoře pro kontrolu nozokomiálních nemocničních infekcí“, zatímco mikrobiolog Otakar Nyč už dávno na nebezpečí upozorňoval a jezdil nás se statistikami reprezentovat na evropská fóra.

Mimochodem rok 2012 je v Česku skutečně přelomem, protože tehdy jen na Ostravsku zemřelo ze 124 nakažených kvůli této bakterii hned 14 lidí. „Je to víc než časovaná bomba,“ řekl tehdy Nyč, jinak též primář Ústavu lékařské mikrobiologie ve Fakultní nemocnici Motol.

I evropské statistiky existují a jsou podobně alarmující, jako ta americká, i když v jiném směru – tedy u jiných nemocí. „To proto, že v každé zemi je zvykem používat jiné typy antibiotik,“ vysvětluje Krebs.

Evropští lékaři si s farmaceuty pod hlavičkou ECDC (Evropského centra pro prevenci nemocí) nechali udělat ještě jinou zajímavou čerstvou studii. Prezentovali ji na nedávné konferenci v Praze. Odpovídalo v ní 18 tisíc lidí ze 30 evropských zemí. A ukázalo se, že téměř 90 procent zdravotníků, tedy vesměs oslovených lékařů, si správně uvědomuje souvislost mezi používáním a předepisováním antibiotik a šířením antibiotické rezistence. „Jenže jen necelých 60 procent z nich si myslí, že právě oni mají zásadní roli v kontrole antibiotické rezistence,“ řekl na konferenci Milan Trojánek, vedoucí Katedry infekčních nemocí Institutu pro postgraduální vzdělávání lékařů.

Jinými slovy: lékaři dávají tak trochu ruce pryč od toho, že by to byla zrovna jejich zodpovědnost, jak rychle sílí imunita na antibiotika. A byť farmaceutické firmy na nebezpečí reagují, trvá deset let, než se z nadějné molekuly, vyvine nový, účinnější lék.

„Typicky by u nás měla být první volbou pro bakteriální angíny antibiotika typu penicilin. Jenže nejsou. Lékaři klidně dají širokospektrální antibiotikum. A stačí, když jej člověk nedoužívá a problém je na světě, protože ohrozí nejen sebe, ale vlastní rodinu, jelikož právě jeho tělo se stane inkubátorem pro vznik rezistentního kmene bakterie, který už jemu neublíží, ale předá ho snadno rodině. To je dobré si uvědomit, když se člověk nechová jako zodpovědný,“ uzavírá Krebs.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud