Ještě horší výsledky než loni. Z matematiky i češtiny propadlo u maturity víc studentů | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ještě horší výsledky než loni. Z matematiky i češtiny propadlo u maturity víc studentů

Ještě horší výsledky než loni. Z matematiky i češtiny propadlo u maturity víc studentů

U maturity z češtiny i matematiky uspělo letos méně studentů než loni. Didaktický test z češtiny nezvládlo letos 10,4 procent maturantů, tedy o 0,7 procentního bodu víc než loni. Přibývá tak středoškoláků, kteří tuto zkoušku napoprvé nezvládnou. Z matematiky propadlo 22,3 procenta maturantů, což je o 0,6 procentního bodu víc než loni. Zůstává tak nejméně úspěšným předmětem v maturitních testech. Vyplývá to z tiskové zprávy s výsledky didaktických testů, kterou dnes ČTK zaslal organizátor maturit Cermat. Celková neúspěšnost zveřejněna nebyla.

Výslednou známku čtyři dostalo z matematiky 24,5 procenta lidí. Téměř polovina jich tak buď neuspěla nebo uspěla jen s druhým nejhorším hodnocením, tedy dostatečně. Zároveň se oproti loňskému roku mírně snížil podíl žáků, kteří v řádném termínu složili didaktický test matematiky na jedničku nebo dvojku, a to z 28,7 procenta na 27,6 procenta. Maturantů s trojkou z matematiky je letos 25,6 procenta.

Z povinného testu z češtiny propadlo letos 6488 maturantů z celkového počtu 62.234. Neuspěl tak každý desátý maturant, který psal test poprvé. Ještě v roce 2014 to přitom bylo 2,76 procenta maturantů. V didaktickém testu z matematiky neuspělo 3298 studentů ze 14.762 maturantů, kteří ho skládali.

Maturita z matematiky by měla být povinná na gymnáziích a lyceích od roku 2021. Na většině ostatních maturitních oborů se má stát povinnou součástí maturity o rok později. Pokud ale ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) zůstane ve své funkci i v nově vznikající vládě, chtěl by to zřejmě změnit.

"Tato informace (o výsledcích maturit) je pro mě dalším důvodem, proč bychom se měli urychleně začít bavit nejen o nastavení maturit z matematiky, ale také o tom, zda povinná maturita z matematiky je smysluplná u všech oborů tak, jak je tomu dnes v zákoně a v nařízení vlády," řekl.

V současnosti musí maturanti skládat zkoušku z češtiny a druhý předmět si vybírají mezi matematikou a cizím jazykem. Podíl maturantů, kteří dají přednost matematice, v posledních letech stále klesá. Letos si ji zvolilo 23,4 procenta maturantů, zatímco před třemi roky 30 procent.

Zhoršily se také výsledky maturity z angličtiny a němčiny. U testu z angličtiny, která mezi cizími jazyky jasně dominuje, neuspělo 6,4 procenta maturantů. Je to o 0,3 procentního bodu více než loni. Němčinu si zvolilo 1561 středoškoláků a uspělo jich 988. Čistá úspěšnost u zkoušky tak oproti loňsku klesla o 8,1 procentního bodu.

K maturitním zkouškám bylo letos přihlášeno 69.318 středoškoláků, což je zhruba o 500 méně než loni. Maturitní testy se letos psaly od 2. do 9. května. Sloh z češtiny byl už 11. dubna.

Výsledky písemných prací z češtiny, které se letos opět hodnotily centrálně, i cizích jazyků Cermat zatím nezveřejnil. Jejich hodnocení posílá postupně školám před zahájením ústních zkoušek, které se mohou konat od 16. května do 8. června.

V následujících dnech se Cermat chystá na webu novamaturita.cz zveřejnit některé další analýzy maturitních výsledků. Ještě podrobnější data pak budou na portálu výsledky.cermat.cz k nalezení od 31. července 2018. Školy a kraje obdrží detailní analytické zprávy do konce srpna, uvedl Cermat.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.