Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ještě horší výsledky než loni. Z matematiky i češtiny propadlo u maturity víc studentů

Ještě horší výsledky než loni. Z matematiky i češtiny propadlo u maturity víc studentů

U maturity z češtiny i matematiky uspělo letos méně studentů než loni. Didaktický test z češtiny nezvládlo letos 10,4 procent maturantů, tedy o 0,7 procentního bodu víc než loni. Přibývá tak středoškoláků, kteří tuto zkoušku napoprvé nezvládnou. Z matematiky propadlo 22,3 procenta maturantů, což je o 0,6 procentního bodu víc než loni. Zůstává tak nejméně úspěšným předmětem v maturitních testech. Vyplývá to z tiskové zprávy s výsledky didaktických testů, kterou dnes ČTK zaslal organizátor maturit Cermat. Celková neúspěšnost zveřejněna nebyla.

Výslednou známku čtyři dostalo z matematiky 24,5 procenta lidí. Téměř polovina jich tak buď neuspěla nebo uspěla jen s druhým nejhorším hodnocením, tedy dostatečně. Zároveň se oproti loňskému roku mírně snížil podíl žáků, kteří v řádném termínu složili didaktický test matematiky na jedničku nebo dvojku, a to z 28,7 procenta na 27,6 procenta. Maturantů s trojkou z matematiky je letos 25,6 procenta.

Z povinného testu z češtiny propadlo letos 6488 maturantů z celkového počtu 62.234. Neuspěl tak každý desátý maturant, který psal test poprvé. Ještě v roce 2014 to přitom bylo 2,76 procenta maturantů. V didaktickém testu z matematiky neuspělo 3298 studentů ze 14.762 maturantů, kteří ho skládali.

Maturita z matematiky by měla být povinná na gymnáziích a lyceích od roku 2021. Na většině ostatních maturitních oborů se má stát povinnou součástí maturity o rok později. Pokud ale ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) zůstane ve své funkci i v nově vznikající vládě, chtěl by to zřejmě změnit.

"Tato informace (o výsledcích maturit) je pro mě dalším důvodem, proč bychom se měli urychleně začít bavit nejen o nastavení maturit z matematiky, ale také o tom, zda povinná maturita z matematiky je smysluplná u všech oborů tak, jak je tomu dnes v zákoně a v nařízení vlády," řekl.

V současnosti musí maturanti skládat zkoušku z češtiny a druhý předmět si vybírají mezi matematikou a cizím jazykem. Podíl maturantů, kteří dají přednost matematice, v posledních letech stále klesá. Letos si ji zvolilo 23,4 procenta maturantů, zatímco před třemi roky 30 procent.

Zhoršily se také výsledky maturity z angličtiny a němčiny. U testu z angličtiny, která mezi cizími jazyky jasně dominuje, neuspělo 6,4 procenta maturantů. Je to o 0,3 procentního bodu více než loni. Němčinu si zvolilo 1561 středoškoláků a uspělo jich 988. Čistá úspěšnost u zkoušky tak oproti loňsku klesla o 8,1 procentního bodu.

K maturitním zkouškám bylo letos přihlášeno 69.318 středoškoláků, což je zhruba o 500 méně než loni. Maturitní testy se letos psaly od 2. do 9. května. Sloh z češtiny byl už 11. dubna.

Výsledky písemných prací z češtiny, které se letos opět hodnotily centrálně, i cizích jazyků Cermat zatím nezveřejnil. Jejich hodnocení posílá postupně školám před zahájením ústních zkoušek, které se mohou konat od 16. května do 8. června.

V následujících dnech se Cermat chystá na webu novamaturita.cz zveřejnit některé další analýzy maturitních výsledků. Ještě podrobnější data pak budou na portálu výsledky.cermat.cz k nalezení od 31. července 2018. Školy a kraje obdrží detailní analytické zprávy do konce srpna, uvedl Cermat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1