Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Jestli něco bytostně nesnášela, tak to bylo bezpráví a zbabělost.“ Přátelé a známí se rozloučili s Dagmar Burešovou

„Jestli něco bytostně nesnášela, tak to bylo bezpráví a zbabělost.“ Přátelé a známí se rozloučili s Dagmar Burešovou

Noblesa, statečnost a spravedlnost - tak by se dal podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského shrnout život advokátky a první polistopadové ministryně spravedlnosti Dagmar Burešové. Rychetský to uvedl při projevu v zaplněné obřadní síni strašnického krematoria, kde se dnes její známí a rodina se zesnulou právničkou rozloučili.

Burešová zemřela koncem června po dlouhé nemoci ve věku 88 let. Na její pohřeb jí přišli vzdát čest advokáti, soudci, někteří z jejích kolegů z politiky, ale také Junáci, protože právnička byla velkou příznivkyní skautingu a po jeho obnovení se stala starostkou Českého Junáka.

Za totality byla Burešová statečnou obhájkyní disidentů a lidí nepohodlných režimu, například spisovatele Milana Kundery nebo matky studenta Jana Palacha. „Neohroženě prosazovala, aby se nemožné stalo možným,“ řekl k tomu Rychetský, který se s Burešovou řadu let přátelil. „Jestli něco bytostně nesnášela, tak to bylo bezpráví a zbabělost. Sama byla neuvěřitelně statečná, ale tím svým distingovaným způsobem, že to nepůsobilo ani tak hrdinsky, jako samozřejmě a noblesně,“ pokračoval.

„Pokud věříte na anděly, tak ona byla jedním z nich. A je jím napořád. Tam někde nahoře se usmívá a drží v ruce váhy,“ dodal.

Rychetský Burešovou poznal počátkem 60. let při volejbalovém právnickém turnaji. Podle něj tehdy oslňovala svou nevšední krásou a veselým úsměvem, který ji neopouštěl bez ohledu na výsledek zápasů. Na typický úsměv advokátky vzpomínal i místopředseda České advokátní komory Sokol. „S díky odmítla fíkus, který jsem pro ni ukradl na hotelové chodbě,“ popsal okamžik jejich seznámení na školení koncipientů, kde prý Burešová nečekaně přijala pozvání svých studentů na večírek.

Podle Sokola se Burešová chovala mimořádně statečně v dobách, kdy se jiní chovali mimořádně nestatečně jen proto, aby se vyhnuli konfliktu s režimem. „Měla pověst elitní advokátky a současně dámy, snad dokonce dámy s velkým D. Když jsem si později přečetl, že stejně ji evidovali i estébáci, kteří ji fízlovali, nijak mě to nepřekvapilo. Když je dáma opravdu dáma, poznají to i pacholci,“ poznamenal.

Neohrožené chování právničky prý bylo důležitým signálem nejen pro její klienty, ale i pro ostatní advokáty. „Když to vydržela Burešová nebo (Otakar) Motejl, tak to přece musím vydržet i já,“ popsal Sokol tehdejší pocity sebe i kolegů.

Po převratu se Burešová stala předsedkyní České národní rady. Coby ministryně spravedlnosti se podílela na reorganizaci soudnictví a reformě vězeňství. Iniciovala také zákon o mimosoudních rehabilitacích nebo například navrácení osobních dopisů popravené Milady Horákové do rukou pozůstalých. „Mírou nezměrnou se zasloužila o položení pevných základů demokracie a právního státu. Její role v prvních polistopadových letech se ukázala jako nezastupitelná,“ řekl k tomu dnes Rychetský.

Z vrcholné politiky Burešová odešla s rozpadem Československa a po volebním neúspěchu Občanského hnutí. Prezident Václav Havel jí v roce 2002 udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1