Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jsem ochránce EU. Hrozí, že v příštích volbách Okamura získá 30 procent, tvrdí Babiš

Jsem ochránce EU. Hrozí, že v příštích volbách Okamura získá 30 procent, tvrdí Babiš

Během pondělní návštěvy v Bruselu si premiér Andrej Babiš udělal čas také na rozhovor pro zahraniční média, mezi kterými byl i zpravodajský server Politico.eu. V něm Babiš několikrát zopakoval, že pokud Evropská unie nebude brát v potaz postoj středoevropských zemí, které odmítají návrhy jako migrační kvóty, bude euroskepticismus v Česku dál růst. „To, co potřebujeme, je pochopení naší politické situace, protože jinak pan Okamura příště možná získá 30 procent,“ řekl Babiš pro Politico s odkazem na šéfa hnutí SPD, se kterým jedná o podpoře své vlády. 

Jak píše bruselský server, premiér, který je doma označován za populistu, se v Bruselu prezentoval jako nejlepší a možná také poslední šance, jak zabránit radikalizaci Česka. Na otázku, zda se cítí jako ochránce EU v České republice, Andrej Babiš odpověděl: „Samozřejmě.“

„V České republice máme některé extremistické strany, které by chtěly Czexit (vystoupení Česka z EU – pozn. redakce),“ řekl podle serveru Politico Babiš s odkazem na protievropské hnutí SPD Tomia Okamury, které se snaží prosadit referendum o odchodu Česka z Unie.

„Jsou v Parlamentu a získali 11 procent. To, co potřebujeme, je pochopení naší politické situace, protože jinak pan Okamura příště možná dostane 30 procent,“ řekl v rozhovoru Babiš s odkazem na úspěch SPD v říjnových parlamentních volbách.

Politico přitom zmiňuje, že právě Česko patří mezi nejvíce euroskeptické národy v Evropské unii. Podle posledního průzkumu veřejného mínění prováděného ve všech unijních zemích má pozitivní postoj k EU jen 30 procent Čechů. Důvodem jsou podle Babiše mimo jiné kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl, které v EU kritizují hlavně země Visegrádské skupiny.  

„Tyhle kvóty dělí Evropu a jsou neúčinné,“ řekl premiér a dodal: „Je to problém hlavně kvůli tomu, jaký obraz to hází na Evropu v očích našich občanů a je to škoda, protože Evropa je samozřejmě skvělý projekt.“

Babiš, který byl do loňského února vlastníkem největšího českého zemědělského koncernu Agrofert Holding, se v rozhovoru postavil také proti návrhu Komise omezit financování zemědělství ze strany EU. Pokud by podle Babiše byli čeští zemědělci škrty poškozeni, přispělo by to prý k pocitu odcizení ze strany voličů, kteří jsou už tak rozhořčení kvůli unijním kvótám a směrnici o držení střelných zbraní. „Pro naše občany je proto obtížné vysvětlit, že EU je dobrý projekt,“ řekl Babiš.

V rozhovoru se obul také do Evropské komise a Francie nebo Německa, které podle něj nezohledňují názory ostatních zemí. „Nemůžeme být v pozici, kdy nemáme co říct, kdy existují pouze dva národy a Evropská komise, které rozhodují o všem,“ řekl český premiér a dodal, že reakce unie jsou často pomalé.

„Evropa vždycky na něco čeká – na nizozemské volby, na francouzské volby, na německé volby a pak na německou koalici. A mezitím je (turecký prezident Recep Tayyip – pozn. redakce) Erdoğan přítel s (ruským prezidentem Vladimirem – pozn. redakce) Putinem a pravděpodobně udělají nějakou dohodu o Sýrii,“ řekl Babiš. „Ale my jsme to měli udělat … vypracovat Marshallův plán pro Sýrii.“

Na otázku, koho v EU považuje za největšího politického spojence, Babiš zmínil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a nového rakouského kancléře Sebastiana Kurze, který je v čele země od prosince. „V roce 2014 Rakušané vítali všechny migranty a Sebastian Kurz vyhrál volby s protiimigrační strategií, takže Evropa se mění a lidé mění své postoje,“ řekl Babiš.

V rozhovoru došlo také na prezidentské volby, ve kterých svůj post obhájil Miloš Zeman. „Myslím, že bude držet své slovo, i když všichni říkají, že už mě nepotřebuje,“ přiznal premiér s tím, že Zemanovi věří. Pro Politico se ohradil také vůči tomu, jak o něm a o Zemanovi, který je často kritizován za vazby s Moskvou a Pekingem, píší média. „Právě kopírujete věty českých médií, které proti němu vedou obrovskou kampaň,“ řekl Babiš a dodal: „Nejsem populista. Vy vždycky píšete, že jsem populista.“ 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1