Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jsou čeští řidiči opatrnější? Na silnicích loni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Jsou čeští řidiči opatrnější? Na silnicích loni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Na českých silnicích loni zemřelo 545 lidí, což bylo o 115 méně než v roce 2015. Počet usmrcených byl nejnižší od roku 1961, kdy policie zavedla ucelené statistiky. Policisté loni zaznamenali nárůst obětí nehod v nákladních autech, klesl naopak počet usmrcených řidičů osobních aut, motorkářů, cyklistů i chodců. Novinářům to dnes řekli šéf dopravní policie Tomáš Lerch a první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Počet usmrcených osob je podle Lercha stále vysoký. Upozornil, že podle cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu nemělo v roce 2016 na silnicích zahynout více než 465 lidí, přitom jich bylo o 80 více.

Loňské snížení smrtelných dopravních nehod podle šéfa dopravní policie zejména způsobily cílené preventivní kampaně a zvýšený zájem médií o dopravní problematiku. "Ukazuje se, že to má smysl," uvedl Lerch. Za další faktory označil třeba lepší bezpečnostní prvky vozidel či to, že se začali lépe chránit chodci nebo cyklisté, kteří patří mezi nejohroženější skupiny.

Počet tragických nehod loni klesl ve všech měsících roku s výjimkou října. Nejtragičtějším měsícem byl právě říjen, kdy zemřelo 62 lidí. O dva usmrcené méně policisté zaznamenali v červenci a srpnu.

Loni zemřelo 86 lidí při nehodách, kdy řidiči nepřizpůsobili rychlost stavu vozovky. Druhou nejčastější příčinou tragických nehod bylo vjetí do protisměru, a to v 75 případech. Při kolizích, kdy se řidiči plně nevěnovali řízení, loni zemřelo 57 lidí.

Nejčastěji loni umírali řidiči osobních aut, a to ve 209 případech. Následovalo 111 usmrcených chodců, 91 spolujezdců, 59 motorkářů a 39 cyklistů. Ve všech těchto kategoriích počty usmrcených poměrně výrazně klesly.

Za loňský rok se celkem v Česku stalo 98 864 nehod, což bylo meziročně o 5 797 více. Jedním z důvodů vyššího počtu nehod je podle Lercha to, že se stále zvyšuje intenzita dopravy. Nejčastějším důvodem nehod v tuzemsku je to, že se řidiči plně nevěnují řízení. "Řidiči se věnují činnostem, které za volant nepatří," zdůraznil Lerch.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1