Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kauza Corbyn a StB: Signatáři Charty 77 odsoudili zneužívání starých záznamů „nevěrohodnými troskami“

Kauza Corbyn a StB: Signatáři Charty 77 odsoudili zneužívání starých záznamů „nevěrohodnými troskami“

Skupina signatářů Charty 77 v souvislosti s nedávným obviněním vůdce britských labouristů Jeremyho Corbyna ze spolupráce s československými špiony odsoudila zneužívání starých záznamů nevěrohodnými bývalými příslušníky Státní bezpečnosti. Podle nich doba, kdy StB mohla ovlivňovat životy lidí v Československu, měla skončit rokem 1989 a neměla by ovlivňovat současné politické poměry v jiných zemích. Signatáři to uvedli v prohlášení. Jsou pod ním podepsáni František Bublan, Petr Kajnar, Eva Kantůrková, Petr Pithart, Petr Pospíchal, Jan Šabata a Petr Uhl.

Obvinění vyslovené někdejším důstojníkem Státní bezpečnosti, který pracoval v 80. letech v Londýně pod diplomatickým krytím, ukazuje ohrožení, jaké představuje nekritické přejímání informací o její činnosti dnes, o desítky let později, uvedli signatáři Charty 77. Připomněli, že věrohodnost publikovaných informací někdejšího rozvědčíka StB popřela mimo jiné ředitelka českého Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.

Ptáčníková po zveřejnění informací bulvární listu The Sun o tom, že se Corbyn ve druhé polovině 80. let nejméně třikrát setkal s agentem československé tajné služby, uvedla, že patrně nevěděl, s kým se setkává. Z dokumentů podle jejího vyjádření nijak nevyplývá, že by věděl, že se stýká s rozvědčíkem. Corbyn se s rozvědčíkem sice sešel, považoval ho ale za diplomata. Šéfka archivu následně popřela i tvrzení bývalého příslušníka StB Jána Sarkocyho, který se v 80. letech s Corbynem setkával a podle kterého Corbyn s StB spolupracoval vědomě. Podle Ptáčníkové je jeho tvrzení v rozporu s dochovanými materiály.

Sarkocy byl v roce 1989 z Velké Británie vyhoštěn spolu s několika dalšími rozvědčíky. Ještě v té době je v závěrečné zprávě o jeho stycích uveden Corbyn jako RS, tedy osoba, o kterou měla rozvědka zájem, nikoli jako agent.

Zneužívání desítky let starých záznamů nevěrohodnými troskami komunistické tajné policie zásadně odsuzujeme, uvedli signatáři Charty 77.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1