Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kauza Nagygate nekončí. Připomeňte si, co všechno se už odehrálo v případu, který položil vládu

Kauza Nagygate nekončí. Připomeňte si, co všechno se už odehrálo v případu, který položil vládu

Vrchní soud v Praze dnes zrušil lednový rozsudek v kauze možného úniku informací z BIS nad Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) a lobbistou Ivo Rittigem. Kauza je jedním z dílků rozsáhlého vyšetřování, které v červnu 2013 vedlo k pádu vlády Petra Nečase. Žádný pravomocný rozsudek však dodnes nad Nečasovou nebyl vynesen. Připomeňte si, z čeho všeho je obviňovaná. 

Na veřejnost se vyšetřování dostalo 12. června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu provedl zásah na řadě míst v ČR, včetně Úřadu vlády. Impulzem bylo prošetřování podezření o činnosti organizované skupiny, složené z Romana Janouška, Tomáše Hrdličky, Iva Rittiga či Jiřího Tomana, a prověřování jednání tehdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka.

O možném úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS) prostřednictvím Jany Nečasové informovala média v březnu 2014, policie kvůli tomu obvinila čtyři lidi. Kromě bývalé ředitelky premiérova kabinetu a Rittiga to byli jeho obchodní partner Tomáš Jindra (advokát a někdejší poradce ministra zemědělství) a právník David Michal z advokátní kanceláře MSB Legal.

Obžaloba tvrdila, že Rittig a Jindra se v roce 2012 dověděli od Nagyové-Nečasové a ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), že Nečas dostal od šéfa civilní rozvědky utajený materiál. Dovodili si, že se týká právě jich, a Rittig proto poslal svého advokáta Michala na schůzku s Nečasovou, která mu podle obžaloby obsah zprávy sdělila. Podle státního zástupce mohl Rittig díky vynesení informace učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo obžalobu v případu v březnu 2015, a to k Městskému soudu v Praze. Soud ale kauzu vrátil žalobcům k došetření. V listopadu 2015 pak rozhodnutí pražského městského soudu potvrdil Vrchní soud v Praze. Státní zástupci poté text upravili podle přání soudu, obvinění i právní kvalifikace ale zůstaly nezměněny.

Obžaloba ve věci možného úniku informací z BIS byla znovu podána začátkem loňského února, soud začal v květnu. Podle verdiktu z letošního ledna uložil soud Nečasové podmíněný trest v délce 1,5 roku, Rittigovi a Michalovi devítiměsíční podmínku a Jindru obvinění zprostil. Nečasová měla navíc na tři roky zakázáno pracovat ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím. Pražský vrchní soud dnes rozsudek zrušil a nařídil věc znovu projednat.

Před soudem se Jana Nečasová ocitla také kvůli možnému zneužití Vojenského zpravodajství (VZ) ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s ní byli obžalováni exšéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec VZ Jan Pohůnek. V červnu 2014 nejprve soud Nečasové dal roční podmínku s odkladem na čtyři roky, po podaném odporu ji i ostatní obžalované zprostil viny. V březnu 2016 rozsudek zrušil pražský městský soud, Obvodní soud pro Prahu 1 pak v červnu Nečasovou a tři bývalé zpravodajce opět osvobodil.

Zprošťující verdikt ale koncem loňského prosince znovu zrušil pražský městský soud a záležitost se tak opět vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Odvolací senát navíc nařídil výměnu soudkyně, tento krok potvrdil také Ústavní soud. Soudní líčení stále běží, nová soudkyně by verdikt podle nedávného vyjádření chtěla vynést do Vánoc.

Nečasová čelí obžalobě také v kauze krácení daně, policie ji v březnu 2015 obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala. Cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činí 736 000 korun. Původně chtěli vyšetřovatelé Nečasovou kvůli darům obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. Ve věci krácení daně byla obžalována loni v červenci.

Vyšetřování, které policie dokončila v říjnu 2015, se přitom netýká jen nezdaněných darů, ale také uplácení poslanců funkcemi. Loni v červenci žalobci z olomouckého vrchního státního zastupitelství podali obžalobu na Nečase, Nečasovou a na někdejšího vysoce postaveného úředníka Romana Bočka. Poslanecká část se týká takzvaných trafik pro Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. V současnosti se i v tomto případě koná soudní líčení, předsedkyně senátu Helena Králová stanovila sedm dalších jednacích dní v období od října do prosince.

Někdejší poslanci se na podzim 2012 vzdali poslaneckého mandátu, a umožnili tak schválení daňového balíčku, se kterým Nečasova vláda spojila žádost o vyslovení důvěry. Původně byli také stíháni, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu. Stát se pak exposlancům za stíhání a vazbu omluvil, každému přiznal také statisícové odškodné.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1