Každá postkomunistická země musela zaplatit za desetiletí deformace, říká exministr Mikloš

Ekonomická reforma je jedním z jeho hlavních témat. V porevolučních letech s ní nejprve radil místopředsedovi slovenské vlády, pak se stal ministrem privatizace Slovenska a později o ní i přednášel na univerzitě. „Kuponová privatizace nedopadla tak dobře. Rozdělení majetku sice proběhlo rychle, transparentně a spravedlivě, ale jelikož chyběla regulace kapitálového trhu či ochrana minoritních akcionářů, tak se pak dělo všelicos,“ říká v rozhovoru pro deník E15 Ivan Mikloš, který zastával i funkci slovenského ministra financí.

Když se podíváte zpětně na události listopadu 1989, co se dalo udělat jinak? Ať už v politické rovině, nebo v té ekonomické…

Přiznám se, že tuto otázku nemám rád, protože dnes je lehké zpětně říkat, co se dalo dělat líp. Důležité je si uvědomit, že když komunismus padl, tak nikdo žádné nejlepší řešení neznal. Protože nikdo to předtím nedělal. Byly tu dvě koncepce.

Jedna gradualistická, tedy dělat to pomalu, postupně, opatrně jako v Maďarsku. A potom ta radikální, která dostala – ne úplně spravedlivě – označení šoková. Poprvé se uplatnila v Polsku pod vedením Leszka Balcerowicze (tehdejšího ministra financí a architekta ekonomických reforem – pozn. aut.) a poté velmi podobně v Československu pod vedením Václava Klause.

Dále byly takové spontánní, kdy to nikdo pořádně neřídil, jen to padlo a spontánně se něco tvořilo – na Ukrajině, v Bulharsku, v Rumunsku.

sinfin.digital