Každá postkomunistická země musela zaplatit za desetiletí deformace, říká exministr Mikloš | info.cz

Články odjinud

Každá postkomunistická země musela zaplatit za desetiletí deformace, říká exministr Mikloš

Každá postkomunistická země musela zaplatit za desetiletí deformace, říká exministr Mikloš
 

Ekonomická reforma je jedním z jeho hlavních témat. V porevolučních letech s ní nejprve radil místopředsedovi slovenské vlády, pak se stal ministrem privatizace Slovenska a později o ní i přednášel na univerzitě. „Kuponová privatizace nedopadla tak dobře. Rozdělení majetku sice proběhlo rychle, transparentně a spravedlivě, ale jelikož chyběla regulace kapitálového trhu či ochrana minoritních akcionářů, tak se pak dělo všelicos,“ říká v rozhovoru pro deník E15 Ivan Mikloš, který zastával i funkci slovenského ministra financí.

Když se podíváte zpětně na události listopadu 1989, co se dalo udělat jinak? Ať už v politické rovině, nebo v té ekonomické…

Přiznám se, že tuto otázku nemám rád, protože dnes je lehké zpětně říkat, co se dalo dělat líp. Důležité je si uvědomit, že když komunismus padl, tak nikdo žádné nejlepší řešení neznal. Protože nikdo to předtím nedělal. Byly tu dvě koncepce.

Jedna gradualistická, tedy dělat to pomalu, postupně, opatrně jako v Maďarsku. A potom ta radikální, která dostala – ne úplně spravedlivě – označení šoková. Poprvé se uplatnila v Polsku pod vedením Leszka Balcerowicze (tehdejšího ministra financí a architekta ekonomických reforem – pozn. aut.) a poté velmi podobně v Československu pod vedením Václava Klause.

Dále byly takové spontánní, kdy to nikdo pořádně neřídil, jen to padlo a spontánně se něco tvořilo – na Ukrajině, v Bulharsku, v Rumunsku.

Které z těch řešení bylo nejlepší?

Myslím, že praxe jasně ukázala, že řízený proces pomocí komplexních, radikálních reforem. Každá postkomunistická země musela projít transformační recesí, která spočívala hlavně v zaplacení účtu za desetiletí deformace. V Polsku a v Československu ale byla ta recese nejkratší a nejmenší. Obě země rychle přešly do makroekonomické stability a zdravého, udržitelného ekonomického růstu.

Jak hodnotíte průběh privatizace?

Dalo by se to udělat lépe – ale zase pouze teoreticky. Nejlepší způsob podle mě zvolilo Estonsko a další baltské země, které hned od počátku hledaly pro velké podniky v mezinárodních soutěžích strategické investory. Těm prodaly majoritní podíly a minoritní rozdělily přes kuponovou privatizaci lidem. Získaly tak profesionální řízení firem, investice, technologie, nové trhy. A zároveň něco daly i lidem.

Celý rozhovor na E15.cz >>> 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud