Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Každé druhé dítě se loni v Česku narodilo mimo manželství. Brzy by jich mohla být většina

Každé druhé dítě se loni v Česku narodilo mimo manželství. Brzy by jich mohla být většina

V Česku loni opět přibylo dětí, které přišly na svět mimo manželství. Nesezdaným rodičům či svobodným matkám se loni narodilo bezmála 54.700 chlapců a děvčat, zhruba o 1750 meziročně víc. V minulém roce tak tvořili téměř 49 procent narozených. Podíl od konce 80. let každý rok roste. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Loni se narodilo nejvíc dětí za posledních šest let. Na svět jich přišlo 112.700. Vdanou matku mělo 57.900 z nich, svobodnou 54.700. Podle statistiků počet narozených mimo oficiální svazek sice rostl, počet dětí z manželství se ale tentokrát meziročně nesnížil. Celkem se narodilo zhruba o 2000 chlapců a děvčat víc než v roce 2015.

Každoročně rostou podíly dětí, které se rodí nevdaným matkám. V roce 2013 mělo nesezdané rodiče 45 procent narozených, v roce 2015 zhruba 48 procent a loni téměř 49 procent. V roce 1990 se mimo manželství narodilo 11.200 chlapců a děvčat, o dvě desetiletí později 47.200. Podíl se tak zvedl z necelých devíti procent na 40 procent. Za socialismu podíl nemanželských potomků nikdy nepřekročil osm procent. V roce 1989 se mimo manželství narodilo každé dvanácté dítě a v letech 1973 a 1974 každé pětadvacáté. Za první republiky se mimo oficiální svazek rodilo každoročně zhruba 12 procent dětí.

Podle předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by stát svou rodinnou politikou měl podporovat všechny děti, nejen ty z manželství. Rodinná politika by neměla být vázána na primární podporu dětí, které mají to štěstí, že vyrůstají v rodině, kde jsou rodiče oficiálně sezdáni. Děti nesezdaných mají naprosto stejná práva jako děti sezdaných. Veškerá opatření by měla být postavena na rovnosti práv dětí, ať už se narodí do jakékoliv rodiny," řekla ČTK. Vládní výbor se podle ní situací dětí nesezdaných rodičů ale přímo nezabýval.

O vysokém počtu dětí, které se rodí mimo manželství, se nedávno v analýze o výživném zmínilo ministerstvo spravedlnosti. Autoři poukazují na to, že v případě rozvodu musí soudy řešit nejdřív poměry dětí, u rozpadu nesezdaného páru podobná úprava není. Na potomky to může mít negativní dopad. "Chybí pravidla, která by řešila majetek nabytý za trvání nesezdaného vztahu a chránila toho z partnerů, který nevydělával, nebo vydělával v omezené míře. S tím souvisí i nedostatečná míra ochrany dětí," uvádí analýza. Podle ní by "možným cílem" mohla být úprava nesezdaného soužití v českém právním řádu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1