Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Každé mimino chce víc mlíka!“ Poslanec si na plénu řekl o vyšší plat. Co s tím chtějí udělat ostatní?

„Každé mimino chce víc mlíka!“ Poslanec si na plénu řekl o vyšší plat. Co s tím chtějí udělat ostatní?

Poslanci se v rámci druhého čtení věnovali novele, která má od příštího roku zpomalit hrozící skokový růst platů vrcholných politiků. Kritiku sklidil návrh SPD Tomia Okamury, aby platy zůstaly i další tři roky zmrazené. A pozdvižení vyvolalo vystoupení poslance Petra Pávka, který si na plénu svérázně řekl o víc peněz. Piráti zase chtějí počítat platy z průměrné mzdy v celé ekonomice, nikoli z průměru ve veřejné sféře, jak je tomu nyní. Bez přijetí předlohy platy vrcholných politiků skokově vzrostou.

Na vystoupení  Petra Pávka, který je poslancem za hnutí STAN upozornil server Novinky.cz„Každý zaměstnanec chce od svého zaměstnavatele přidat. Každé mimino chce víc mlíka, každý důchodce chce vyšší penze. Já tady stojím, možná jako jediný v sále, a říkám, ano, já chci přidat, protože ve všech ostatních oblastech jsme přidali a přidáváme dál,“ prohlásil poslanec. První místopředseda STAN Vít Rakušan se od jeho slov v reakci pro zmíněný server distancoval a označil je za individuální názor svého kolegy.

Okamura a Piráti navrhli změny

Ve druhém čtení se řešily poslanecké úpravy Tomia Okamury a piráta Jakuba Michálka. Ve výborech tito politici se svými návrhy neuspěli. Michálek obhajoval svůj požadavek argumentem, že když vláda zvýší platy učitelům a státním zaměstnancům, zvyšuje tím i platy politiků.

"Platy politiků a představitelů státní moci jsou již dostatečně vysoké," zdůvodňoval návrh na jejich zmražení Okamura. Předseda STAN Petr Gazdík jej označil za orgie populismu a Okamurovi doporučoval, aby se vzdal vozidla s řidičem, který má možnost využívat z funkce místopředsedy Sněmovny. "Možná by to šlo zamrazit jenom vedení Sněmovny," přidal se předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Z SPD pak naopak znělo, že Gazdík by měl jít příkladem a vzdát se celoročního platu.

Současný systém stanovování platů politiků někteří poslanci hájili. Připomínali, že jde o automat, aby politici do svých platů nezasahovali. Současné návrhy toto pravidlo podle nich porušují. "Prostě ten populismus je naprosto neodolatelný," uvedl šéf klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura připomněl, že jde o novelu jednobarevné vlády ANO, která nikdy nezískala důvěru. Debata o platech nakonec zabrala asi hodinu a půl.

Jaké budou platy politiků?

Sněmovna se tématu věnuje v návaznosti na hrozící skokový růst platů o desítky procent. Projednávaná předloha má míru navýšení snížit. Platy ústavních činitelů se tak mají podle vládního návrhu od příštího roku sice zvýšit, ale pouze v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Nezvýší se koeficient, kterým se tato mzda násobí. Plat poslance a senátora tak podle dřívějších informací vzroste asi o 6000 korun. Pokud by předloha schválena nebyla, zvýšil by se o dalších 8000 korun.

Pro výpočet platů politiků je zásadní platová základna, od níž se odvíjí. Pro letošní rok se základna počítá jako 2,5násobek průměrné hrubé měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. V minulých letech byl koeficient nižší a od roku 2015 postupně narůstal. Příští rok a v následujících letech měl vzrůst koeficient podle platného zákona na 2,75.

Vláda ANO navrhla, aby do budoucna zůstal na letošních 2,5. Pokud Parlament předlohu schválí, bude se růst platů odvíjet pouze od růstu mzdy v nepodnikatelské sféře a platová základna se bude vypočítávat podle stejného koeficientu jako letos. Není ale jisté, zda novela projde celým schvalovacím procesem tak, aby mohla začít platit od ledna.

Piráti také chtějí v doprovodném usnesení vyzvat poslance, aby dodržovali zákon tak, že by v době nemoci dostávali 60 procent platu. Sněmovna by podle Pirátů také měla určit orgán, který by rozhodoval o platových sankcích za neomluvené absence. Podle jejich návrhu by to měl být mandátový a imunitní výbor.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1