Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Každý šestý Čech žije v cizině. Nejčastěji ve Velké Británii a Kanadě

Každý šestý Čech žije v cizině. Nejčastěji ve Velké Británii a Kanadě

V zahraničí žije v současnosti až 2,5 milionu Čechů. Vyplývá to z odhadu českého ministerstva zahraničních věcí. Zdaleka přitom nejde jen o Čechy, kteří se vydali v novodobé éře do světa za prací. Stále jsou ve světě aktivní minimálně tři stovky tradičních krajanských spolků. Jde o rodiny, které jsou usazeny v cizině už třeba v šesté nebo sedmé generaci.

„V zakarpatské oblasti žije zhruba 500 až 600 rodin, které mají české nebo československé kořeny. Hlavním cílem našeho spolku je propagace České republiky formou různých konferencí nebo koncertů. Také připomínáme našeho prvního prezidenta,“ uvádí například velmi slušnou češtinou předseda Klubu T. G. Masaryka v ukrajinském Užhorodu Ivan Latko.

Vůbec největší krajanská komunita působí ve Spojených státech. Podle velkého sčítání lidu na přelomu tisíciletí tam žije na 1,7 milionu Čechů. Zhruba sto tisíc Čechů pobývá dlouhodobě v Kanadě a Velké Británii, velké krajanské komunity jsou ale například také v Chorvatsku nebo Srbsku. Málo se mluví o tom, že Česká republika s krajany čile a systematicky spolupracuje. Jen během loňského roku jim ministerstvo zahraničních věcí v rámci speciálního programu poslalo 21 milionů korun.

„Byly schváleny projekty celkem 266 spolků v 52 zemích,“ uvedla mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Pro letošní rok si o pomoc zažádalo dokonce 288 krajanských spolků. Mezi příjemci podpory je třeba Masarykův ústav Toronto, který loni získal 180 tisíc korun na vydávání čtrnáctideníku Nový domov, rozvoj České školy a opravu komplexu Masaryktown. To je jakási malá česká enkláva uprostřed nejlidnatějšího kanadského města Toronta, která zahrnuje knihovnu, domov důchodců nebo Pražskou restauraci.

V říjnu se tam konal „Czechtoberfest“ neboli slavnosti českého piva. Na Ukrajině se zase odehrál festival českých knedlíků. Spolek Kansas Czechs ve Spojených státech loni dostal drobnou podporu na akci „Polka a pivo“ při dožínkách. Krajanské spolky mají přitom určitý význam pro byznys, protože dělají Česku reklamu a jsou zásobárnou lidí znalých poměrů. Typickým příkladem úspěšné obchodní propagace je třeba „Paní remoska“ neboli česká rodačka Milena Grenfell-Baines.

Celý článek si můžete přečíst na webu E15.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744