Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kde všude budou muset psi být na vodítku? Praha to chce určit vyhláškou

Kde všude budou muset psi být na vodítku? Praha to chce určit vyhláškou

Pražský magistrát znovu chystá vyhlášku o volném pobíhání psů. Uvedla to primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Poslední návrh, který určoval místa pro venčení psů, sklidil kritiku radnic. V prosinci roku 2015 primátorka řekla, že vyhlášku považuje za "zbytečnou šikanu pejskařů" a přípravu zastavila. Úřad podle Krnáčové nyní připraví smysluplnější návrh. Praha dosud samostatnou vyhlášku týkající se venčení psů nikdy neměla.

"Úřad na nové vyhlášce začal pracovat, protože tu stále existuje platné usnesení rady, které nelze přehlížet. S původně připravovanou vyhláškou nesouhlasilo více než dvacet městských částí a ani já sama. Bylo logické, že městské části ji odmítaly kvůli vymezení území, kde by psi mohli volně pobíhat," uvedla Krnáčová. "Úřad se pokusí připravit novou smysluplnější vyhlášku, ve které místa, kde se psi nemohou pohybovat volně bez vodítka, budou po dohodě společně s městskými částmi specifikována předem," dodala.

Pohyb domácích mazlíčků v současnosti magistrát reguluje pouze prostřednictvím vyhlášky o ochraně veřejné zeleně, která vychází z toho, že až na výjimky by ve městě měl mít majitel psa na vodítku. Zamítnutý návrh vyhlášky stanovoval místa, kde by byl povolený volný pohyb psů bez vodítka a kam by měli psi vstup zakázaný.

Třeba Praha 5, 6 a městská část Praha 11 s návrhem nesouhlasily. Podle místních radních byl zbytečně restriktivní a vágní. Praze 9 vadila mimo jiné nepřesná definice vodítka. Jiné radnice tvrdily, že zcela chybí povinnost držitele důsledně po psovi uklízet. Většina městských částí pak v připomínkovém řízení žádala rozšíření počtu míst pro volný pohyb psů.

V Praze je evidováno kolem 97.000 psů. Nejvíce jich je přihlášených v Praze 4 a 6, kde to je více než 8000 zvířat. Podle magistrátní vyhlášky z roku 2005 musí být každý pes starší šesti měsíců v metropoli zaevidován pomocí mikročipu nebo tetování. Ty nesou informace o psu i jméno jeho majitele.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1