Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Když se dozví, že jsme Romové, byt nám nedají," stěžují si lidé z ubytoven v Ústí. Za měsíc je vystěhují

„Když se dozví, že jsme Romové, byt nám nedají," stěžují si lidé z ubytoven v Ústí. Za měsíc je vystěhují

Obyvatelé dvou ústeckých ubytoven, jež na konci června ukončí provoz, zatím nevědí, kam půjdou. Při hledání bydlení narážejí na kauce i na diskriminaci, řekli dnes ČTK. Ve dvou ubytovnách v centru města a ve čtvrti Střekov žije zhruba 230 lidí, z toho minimálně 80 dětí. Většinou jde o Romy. Střekov chce ubytovnu vykoupit, řekla ČTK a Českému rozhlasu starostka Eva Outlá (PRO!Ústí).

O tom, že současná pronajímatelka končí s podnikáním ve dvou ubytovnách, se lidé prý dozvěděli minulý týden z médií. Od té doby se snaží najít jiné bydlení. "Zkouším to, a zatím nic. Všude, kam volám, chtějí vysoké kauce, kde na to mám vzít," řekla ČTK Dana Giňová, která žije v ubytovně na Střekově sama se čtyřmi vnučkami. Za byt 1+1 teď platí 10.300 korun měsíčně, na veškeré další výdaje jí zbývá asi 9000 korun. "Budu to zkoušet dál. Měla jsem vnučky v dětském domově, dva roky jsem o ně bojovala a teď o ně mám zase přijít? Budu se snažit co nejdřív něco najít," řekla Giňová. Dodala, že lidé naráží i diskriminaci. „Nejdřív řeknou, že je byt volný, ale když se dozví, že jsme Romové, byt nám nedají,“ dodala další žena.

S partnerkou a třemi dětmi žije na ubytovně i Tomáš Toman. Za byt platí 11.000 korun měsíčně, z čehož 8000 dostává formou dávky od státu. I on hledá jiné bydlení zatím marně hlavně kvůli kaucím. "Sociálka nám řekla, že nám dají papíry a dostaneme kauci, tak uvidíme," doplnil Toman. Tvrdil, že má také problém najít si práci.

Sociální pracovníci obou obvodních radnic už situaci na ubytovnách zmapovali. Na střekovské ubytovně žije podle starostky Outlé asi 130 lidí. Až na dvacet nich mají trvalé bydliště v krajském městě. Obec jim bydlení nabídnout nemůže, byty nemá. „My řešíme intenzivně ubytování pro jednu nesvéprávnou osobu a musím říct, že i pro tu jednu osobu je velký problém najít ubytování,“ uvedla Outlá. Mezi obyvateli ubytovny je i desítka seniorů, kteří žijí sami.

Kolem stovky lidí žije ve druhém objektu v Klíšské ulici. Podle místostarosty centrálního obvodu Karla Kariky (PRO!Ústí) 77 zdejších obyvatel má trvalý pobyt v Ústí. „Naše sociální pracovnice situaci zmonitorovaly, lidem budou k dispozici, aby jim poradily. Budeme se snažit zprostředkovat ubytování seniorům a matkám samoživitelkám,“ řekl Karika.

Obě radnice volají po výkupu ubytoven. Vlastníkem objektů je společnost CPI, která je pronajímala místní podnikatelce. „Mám oficiální informaci, že CPI bude budovu nabízet k prodeji a částka je pět milionů korun. Budeme žádat magistrát o uvolnění finančních prostředků na vykoupení tohoto objektu,“ doplnila Outlá. Podle ní by z ubytovny, která je považována za problémovou, mohlo vzniknout bydlení pro seniory. „Tím, že stárne populace, je tady spousta seniorů, kteří už dnes nedosáhnou na tržní nájemné, a tam by bylo možné vybudovat malometrážní byty,“ řekla Outlá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1