Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Když se dozví, že jsme Romové, byt nám nedají," stěžují si lidé z ubytoven v Ústí. Za měsíc je vystěhují

„Když se dozví, že jsme Romové, byt nám nedají," stěžují si lidé z ubytoven v Ústí. Za měsíc je vystěhují

Obyvatelé dvou ústeckých ubytoven, jež na konci června ukončí provoz, zatím nevědí, kam půjdou. Při hledání bydlení narážejí na kauce i na diskriminaci, řekli dnes ČTK. Ve dvou ubytovnách v centru města a ve čtvrti Střekov žije zhruba 230 lidí, z toho minimálně 80 dětí. Většinou jde o Romy. Střekov chce ubytovnu vykoupit, řekla ČTK a Českému rozhlasu starostka Eva Outlá (PRO!Ústí).

O tom, že současná pronajímatelka končí s podnikáním ve dvou ubytovnách, se lidé prý dozvěděli minulý týden z médií. Od té doby se snaží najít jiné bydlení. "Zkouším to, a zatím nic. Všude, kam volám, chtějí vysoké kauce, kde na to mám vzít," řekla ČTK Dana Giňová, která žije v ubytovně na Střekově sama se čtyřmi vnučkami. Za byt 1+1 teď platí 10.300 korun měsíčně, na veškeré další výdaje jí zbývá asi 9000 korun. "Budu to zkoušet dál. Měla jsem vnučky v dětském domově, dva roky jsem o ně bojovala a teď o ně mám zase přijít? Budu se snažit co nejdřív něco najít," řekla Giňová. Dodala, že lidé naráží i diskriminaci. „Nejdřív řeknou, že je byt volný, ale když se dozví, že jsme Romové, byt nám nedají,“ dodala další žena.

S partnerkou a třemi dětmi žije na ubytovně i Tomáš Toman. Za byt platí 11.000 korun měsíčně, z čehož 8000 dostává formou dávky od státu. I on hledá jiné bydlení zatím marně hlavně kvůli kaucím. "Sociálka nám řekla, že nám dají papíry a dostaneme kauci, tak uvidíme," doplnil Toman. Tvrdil, že má také problém najít si práci.

Sociální pracovníci obou obvodních radnic už situaci na ubytovnách zmapovali. Na střekovské ubytovně žije podle starostky Outlé asi 130 lidí. Až na dvacet nich mají trvalé bydliště v krajském městě. Obec jim bydlení nabídnout nemůže, byty nemá. „My řešíme intenzivně ubytování pro jednu nesvéprávnou osobu a musím říct, že i pro tu jednu osobu je velký problém najít ubytování,“ uvedla Outlá. Mezi obyvateli ubytovny je i desítka seniorů, kteří žijí sami.

Kolem stovky lidí žije ve druhém objektu v Klíšské ulici. Podle místostarosty centrálního obvodu Karla Kariky (PRO!Ústí) 77 zdejších obyvatel má trvalý pobyt v Ústí. „Naše sociální pracovnice situaci zmonitorovaly, lidem budou k dispozici, aby jim poradily. Budeme se snažit zprostředkovat ubytování seniorům a matkám samoživitelkám,“ řekl Karika.

Obě radnice volají po výkupu ubytoven. Vlastníkem objektů je společnost CPI, která je pronajímala místní podnikatelce. „Mám oficiální informaci, že CPI bude budovu nabízet k prodeji a částka je pět milionů korun. Budeme žádat magistrát o uvolnění finančních prostředků na vykoupení tohoto objektu,“ doplnila Outlá. Podle ní by z ubytovny, která je považována za problémovou, mohlo vzniknout bydlení pro seniory. „Tím, že stárne populace, je tady spousta seniorů, kteří už dnes nedosáhnou na tržní nájemné, a tam by bylo možné vybudovat malometrážní byty,“ řekla Outlá.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232