Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komunisté na Hradě: Filip vyzval Zemana, aby přišel do sněmovny na hlasování o důvěře vládě

Komunisté na Hradě: Filip vyzval Zemana, aby přišel do sněmovny na hlasování o důvěře vládě

Prezident Miloš Zeman dnes přijal na Pražském hradě šéfa KSČM Vojtěcha Filipa, místopředsedu strany Stanislava Grospiče a komunistickou poslankyni Miloslavu Vostrou. Schůzka se uskutečnila na žádost zástupců KSČM, sdělil ČTK bez dalších podrobností prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle Filipa a Grospiče šlo o informativní schůzku k sestavování menšinové vlády ANO a ČSSD s tolerancí KSČM.

Zeman koncem dubna vystoupil na sjezdu KSČM v Nymburce a nabádal komunisty, aby nepromarnili příležitost a ve vyjednávání o nové vládě si nekladli přemrštěné podmínky. Premiér Andrej Babiš (ANO) novou vládu chystá, protože jeho první menšinová jednobarevná vláda nezískala důvěru ve Sněmovně. O vládní spolupráci s ANO nyní ještě rozhodují členové sociální demokracie ve vnitrostranickém referendu. Hlasování skončí ve čtvrtek, jeho výsledky chce ČSSD oznámit o den později.

"Pana prezidenta jsem seznámil s tím, že jsme předali hnutí ANO náš návrh dohody o toleranci vlády a že časový harmonogram je takový, že my čekáme na výsledek referenda sociální demokracie, a jak budeme dále časově postupovat," napsal ČTK Filip. Zeman podle něj poděkoval KSČM za iniciativu. "Vyzval jsem ho, aby v případě jednání o vyslovení důvěry se zúčastnil jednání Poslanecké sněmovny," doplnil Filip. Předpokládá, že prezident výzvě, kterou dostal také od Babiše a šéfa ČSSD Jana Hamáčka, vyhoví.

Podle Grospiče šlo o čistě informativní schůzku v předvečer ukončení referenda v ČSSD. Zástupci komunistů informovali Zemana o dalším postupu v KSČM, řekl. V pátek zasedne výkonný výbor strany, konečné rozhodnutí by mělo padnout v sobotu 30. června na ústředním výboru KSČM.

Babiš dnes po jednání tripartity odpovídal na otázku, jak se postaví k tomu, že komunisté řekli svou cenu a chtějí, aby se v Parlamentu neblokovaly jejich návrhy. "Nejednáme o žádné ceně, ale o programových průnicích a toleranci, která je velice krátká a flexibilní z obou stran," řekl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1