Konec lidstva? Teorie o rostoucí mužské neplodnosti zavání podvodem | info.cz

Články odjinud

Konec lidstva? Teorie o rostoucí mužské neplodnosti zavání podvodem

Jen málo vědeckých a lékařských teorií dostává v médiích takový prostor jako teorie o narůstající mužské neplodnosti. Podle mnoha seriózních vědců ale není toto tvrzení podloženo jakýmikoliv důkazy a navíc odporuje i prosté logice. Někteří odborníci dokonce mluví o podvodu století, jiní o obchodu se strachem.

Neuplyne snad den, aby se na sociálních sítích, internetových serverech, v novinách či televizi neobjevil lékař, zpravidla zaměstnanec nebo šéf kliniky reprodukční medicíny, který varuje před koncem lidstva kvůli narůstajícímu problému neplodných mužů. Počet kvalitních spermií mezi jedinci mužského pohlaví údajně rapidně klesá, což dokládá praxe, vědecké studie i Světová zdravotnická organizace. A vzhledem k tomu, že tuto tezi obhajují mnohé lékařské kapacity, stala se z ní všeobecně přijímaná, „nezpochybnitelná“ teorie, kvůli které se tisíce mladých mužů třesou strachem, zda budou moci založit rodinu.

Jenže odpověď na jednu základní otázku stále chybí. Z jakých informací všichni věrozvěsti údajně narůstajícího problému mužské neplodnosti vlastně vycházejí? Z logiky věci vyplývá, že aby někdo mohl v čase opravdu věrohodně porovnat předpoklady mužské „plodnosti“, musel by vzít vzorek spermií třeba milionu pětadvacetiletých mužů z roku 2019 a srovnat výsledky se vzorkem stejného počtu stejně starých mladíků před 100 nebo 50 lety. Jenže takové studie pochopitelně neexistují, ani nemohou. Existují pouze srovnání na menších vzorcích, které ale žádný nárůst neplodnosti rozhodně nepotvrzují.

„Ano, je to tak. Pokud vyšetřujeme mladé a zdravé muže, pak jejich spermiologické parametry se od stejně definovaných mužů před padesáti lety nijak podstatně neliší, rozhodně ne k horšímu,“ řekl INFO.CZ předseda české Sexuologické společnosti Jaroslav Zvěřina. Jak je tedy možné, že tolik erudovaných kapacit s vážnou tváří tvrdí, že počet neplodných mužů roste?

Problém je podle Zvěřiny v tom, že se jako směrodatné využívají poznatky, které směrodatné prostě být nemohou. „Realitou je, že v posledních letech nebyla provedena žádná reprezentativní studie spermiologických dat u běžné populace. Všechna publikovaná data čerpají z vyšetření neplodných párů v různých centrech asistované reprodukce,“ říká Zvěřina.

Jinými slovy: vyšší výskyt mužů s možnými problémy s plodností mezi návštěvníky těchto pracovišť je podle něj očekávaný a zákonitý. Rozhodně ale nic neříká o vlastnostech mužské populace jako takové. „Jde o zkušenosti z jednostranně orientovaných pracovišť,“ tvrdí Zvěřina.

Služby center asistované reprodukce vyhledávají pochopitelně páry, které mají problémy s početím dítěte. Statistika ale už nic neříká o věku klientů.

Vzhledem k obecnému trendu posouvání rodičovství až „přes třicítku a dále“ se dá očekávat, že u mužů stejně jako u žen hraje při diagnostice „kvality a množství spermií“ (v jejich případě) roli i věk. Stejně tak může být statistika neplodnosti, získaná z center asistované reprodukce, ovlivněna podle mnoha odborníků i zlepšenou diagnostikou a množstvím pracovišť, které ji dnes na rozdíl od minulosti provádějí. „Data získaná z doby před 100 lety pomocí mikroskopu se s dnešními daty, získanými pomocí nejmodernějších technologií, proto jen opravdu těžko srovnávají,“ řekla INFO.CZ docentka Hana Konečná ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity.

Co to tedy celé znamená? S velkou nadsázkou by se varování před vymřením populace v civilizované části světa dalo přirovnat k tomu, jako by stále vyšší počet stále starších mužů, kteří se snaží pomocí odborníků zabránit plešatění, vedl k domněnce, že za pár let bude celá mužská populace holohlavá. A to včetně mladíků.

Podivné studie

Stále dokola se ale asi každému musí vnucovat myšlenka, že přece není možné, aby se tolik odborníků v Česku i na celém světě mýlilo a vycházelo z nesprávných a falešných dat. Zvlášť, když i Světová zdravotnická organizace tvrdí, že v padesátých letech minulého století byla koncentrace spermií v mužském ejakulátu v průměru o tři čtvrtiny vyšší než dnes. Kde tyto informace vzala?

Pátrání po zdroji opět vede k tomu, že místo skutečné studie na reprezentativním vzorku populace se jedná o závěry ze stovek dalších různých studií pochybné kvality. Základem hysterie, spojené s údajným nárůstem mužské neplodnosti, je studie dánského vědeckého týmu pod vedením Elisabeth Carlsenové z roku 1992. Právě Carlsenová přišla s tvrzením, že během posledních padesáti let došlo ke skutečnému a výraznému poklesu kvality spermatu a tento trend zřejmě bude pokračovat. Ačkoliv mnozí odborníci začali studii okamžitě napadat, protože její autoři zvolili špatnou metodiku a porovnávali neporovnatelná data, práce dánských vědců se stala skutečně celosvětovým hitem. „Odstartovala obavy o osud lidstva, dočkala se široké citovanosti a vydaly se kvůli ní spousty grantových prostředků na studium příčin neplodnosti,“ píše v jednom ze svých odborných článků brněnský embryolog, profesor Pavel Trávník.

Podobně jako Jaroslav Zvěřina a mnozí další odborníci údajný trend narůstající mužské neplodnosti zpochybňují. A to mimo jiné kvůli tomu, že Carlsenová při své práci nevyužila žádná populační šetření, ale sesbírané malé studie, prováděné v průměru na 50 vzorcích spermatu. „To je pro hodnoty s tak velkou variabilitou naprosto nedostatečné, zvlášť pokud chceme sledovat dlouhodobý trend,“ napsal profesor Trávník.

Kromě vědeckých argumentů ale varování před koncem civilizovaného světa naráží i na další argumenty z oblasti prosté logiky. Často se například údajné snižování kvality a množství mužských spermií svádí na moderní způsob života, provázený sedavým zaměstnáním, nedostatkem pohybu, kouřením a stresem. Jenže měl muž, který před 100 lety tvrdě pracoval třeba v zaprášených uranových dolech, v zimě dýchal všudypřítomných kouř z uhlí a trpěl nedostatkem potravy a vitamínů, skutečně o tolik lepší podmínky k zachování své plodnosti než dnešní muži?

„Je to celé nesmysl. Životní prostředí i kvalita zdravotní péče se zlepšily. Není žádný racionální důvod k tomu, aby byli dnešní muži méně plodní než jejich předchůdci,“ říká Hana Konečná. K podobným, možná i hodně překvapivým závěrům docházejí i někteří další odborníci. Jen nejsou zdaleka tolik slyšet jako věrozvěsti konce světa.

I Afrika má problém s neplodností

Některé studie totiž, opět zcela logicky, vyvracejí i teze o tom, že neplodnost je stále narůstajícím problémem civilizovaného, bohatého světa, zatímco toho rozvojového se netýká. Opravdu? Část odborníků poukazuje na to, že v nejchudších zemích Afriky nebo Asie žije v poměru k počtu obyvatel zřejmě mnohem více mužů s poruchami plodnosti než v Evropě. A to mimo jiné kvůli nedostatku kvalitní potravy, špatné lékařské péči a především infekčním nemocem, na evropském kontinentu vymýceným nebo léčitelným.

Vyšší míra neplodnosti ale vůbec nemusí znamenat a také neznamená, že by Afrika nebo Indie v porovnání s Evropou vymíraly. Je tomu právě naopak. Proč? Zkrátka proto, že ti, co děti počít mohou, jich mají v Africe mnohem více než „plodní“ Evropané. S mírou neplodnosti to ale vůbec nesouvisí. Je to otázka plánování rodiny.

Nejdůležitější nezodpovězenou otázkou ale stále zůstává důvod toho, proč tolik lékařů a odborníků straší vymřením nejbohatších zemí kvůli nárůstu počtu neplodných mužů. Podle Hany Konečné je za tím byznys, spojený s léčbou v centrech asistované reprodukce, platbami za vyšetření i prodejem medikamentů, které mají údajně muže před neplodností ochránit. Jaroslav Zvěřina je smířlivější.

„Nebral bych to tak pejorativně pro ty experty, kteří vidí sekulární trendy. Oni vycházejí ze svých zkušeností s pacienty, kteří trpí neplodností ve vztazích. Sami musí uznat, že nemají prakticky žádnou zkušenost se spermiogramy u zdravých a plodných mužů z běžné populace. Podobně jako u propagátorů „globálního oteplování“ dělají závěry ze specificky „cinknutých“ dat,“ tvrdí Zvěřina.

Jedna věc je ale podle něj i mnoha dalších odborníků jistá. Pokud se dnešní mladý muž v plodném věku rozhodne, že se pokusí počít potomka, má navzdory všem katastrofickým varováním úplně stejnou a možná ještě větší šanci na početí dítěte jako jeho vrstevník před půl stoletím.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud